Na modré stezce přes Pěnkavčí vrch (druhý, jen o devadesát cm, nejvyšší vrchol Lužických hor) se nachází sloupovitý čedičový suk Pětikostelní kámen. Prý by z něho mělo být vidět pět kostelních věží. Byl mírný opar, takže jsem neměl možnost tuto informaci ověřit :). Každopádně jsem byl nadšený, protože jsem objevil výborný krosový svah. Už jenom výstup od Stožeckého sedla (lidově zvaného Šébr) zasněženým úvozem vás pořádně zpraží. Severní strana Pětikostelního kamene nabízí úžasný sjezd s řídkým lesním porostem, takže při troše opatrnosti je možné to trošku povolit.
Mnou projetá modrá k Pěnkavčímu vrchu.
Pětikostelní kámen. Výchozí bod k fantastickému sjezdu.
Detail
Zatím asi nejrychlejší sjezd na běžkách, který jsem absolvoval. Nahoře jsem chvíli přemýšlel a měl opravdu strach.
Odrazová hrana.
Běžkový extrém.
Adrenalin klesá, bylo to fajn…
Text a foto: Daniel Šťastný
Vidim, že moje představy vo běžkování sou dost ouldskůlový :-(
Ty si z nás trochu utahuješ, že? Foto 5 a 6, to jsi opravdu sjel? To je úplně mimo moji představivost..
2 Papouš: Jak bylo na ledech? Bude článeček?
Myslím, že ten svah fotka č.5 Dan nejel. Jsem tam ty fotky do článku dal trochu na divoko :-). Danek sjel svah č.6, bych řekl.
Jinak parádní fotoreport. Taky jsem tam byl jednou na běžkách. Málem jsem tam ale nechal duši, je to hrozná dřina se dostat vůbec nahoru. Brodíš se po kolena ve sněhu:)
2Papouš: Pro skejťáky máme parádní běžkařské highways v Jizerkách….
To´s mě uklidnil na poslední chvíli. Už jsem šel s běžkama ke kotli..
Sjet by to ale možná šlo. Vezmi běžky od kotle a přijeť dát prvosjezd. Já to klidně půjdu pro EC dokumentovat /smích/.
To Houba: na ledech bylo epesně, ártikl snad taky nějakej vydojim. Ale pohybovali sme se jen po takovejch vyledněnejch „sjezdovkách“ – všechno do trojky, eště sme se Zelinářem zuby nehty dali jeden mix M5 (těžký!!!). Sem ouplně rozšalovanej, bolej mě i svaly, vo kterejch sem netušil, že je mam :-(
Tiše pozitivně závidím..
Já mu dám sjezdovky, ledy kolmé a ruce mě bolej tak, že je cejtím i při psaní na kompu. Jinak pěkný fotky z běžek!
Ty jo, tak v tom bych se bal i na Skialpech :)) A Danek na bezkach, to si delas prdel, ne?
To Majk: já se proto byl včera eště rozhejbat na tradičním pondělním Alte (standardních podvečerní pětirundovej dvaciáš) a následně sme se Supem zarchivovali Pepinovi vinotéku. Pěkný dýchánek – samá kvalitní vínka. Bohužel došlo na konzumaci lahví, které byly určeny na pozdější konzumaci s jinými objekty.
…tak tos mě rozesmutnil! No, pondělní Atenbergy se mi nějak nedaří. :-( Zítřek je chabá útěcha… :-)
Papouši, Papouši. Lahve doplnim snadno, ale tenhle tématicky zaměřenej večírek se jen tak lehce opakovat nedá. Myslím, že to bylo gut. Takže, ber to prosím jako mé sebepozvání na nějakou podobnou odvetu v Kmochově, která by měla proběhnout ještě před čarodějnicema. Co ty na to Supe (nebo spíš Glosko?:-) ). Že by se rýsovala nová pondělní tradice???
Předevčírem jsem Pětikostelní kámen zopakoval (ještě tam možná najdete stopy, které vás navedou). Nádhera.
Nejostřejší (a zároveň zvladatelný) sešup je přímo od skály pravou stranou dolů (ta levá je nesjízdná na čemkoliv, podlě mě). Na začátku jsou trochu zrádné větve, které je potřeba vykrýt rukama a zároveň nezavrávorat. Sklon je podobný jako při nájezdu na skokanský můstek.
Další krásný je hned pod skálou a svah v úpatí nad cestou je výborný pro ozkoušení základů telemarku :-)
Výborné možnosti na běžkový (skialpový) sjezd nabízí také východní až severovýchodní strana Malého Buku. Sníh se tam drží dlouho a ještě v dubnu minulého roku bylo možné ho sjet (dolů ke Kočárovce).
kjfn.com