Horizontal Limit 2002 – na kanoi z Ústí n.L. do Hamburku

Autor ranpa | Datum 06.03.2008

08.jpgPro jednoho splnění dlouholetého snu, pro druhého první zkušenost s plavbou na kánoi. V chatrné paměti mi uvízla návštěva bílinské Husitské bašty podzimu L. P. 2001, kde (jak jinak) padlo počáteční a zásadní rozhodnutí. Nyní je tomu tedy už šest let, co jsme se se spolulezcem Martinem Manžílkem Švecem pokusili objevit nám neznámé úseky známé řeky Labe.

01.jpg
Start v Ústí nad Labem, kánoe zásobou poživatin lehce přetížená. Vpředu Manžílek, vzadu Ranpa.

Start v Ústí nad Labem u „Benešáku” (most Ondry Beneše), a ač cesta byla cílem, konec přeci jenom definován jako Hamburské předměstí tam, kde se Elbe rozdvojuje na severní a jižní. Vůbec plánování čundru bylo na dnešní poměry dost povrchní. Taky proč, na řece by se jeden ztratit neměl (Ploučnice je výjimkou), natož dva.

02.jpg
Štempl s lodičkou prý jinde u nás nedávají.

Od otce, labského kapitána, získali jsme stručnou říční kilometráž, přihodili automapu Evropy, štadplán Hamburku a lahev s kořalkou, na jejíž etiketě byla mapa Sexiše háfen. Před sebou 650 km a ani jeden jsme měli tušení, jak dlouho to zabere.

Krátké rozloučení na břehu, vyvěšení české vlajky na záď a už se práší za kočárem. Labe z Ústí do Děčína docela sviští a Martin jako milovník čísel měl po pár uplutých kilometrech a derivacích jasno. Za pět dní jsme tam. Zákeřnost úvahy se projevila den šestý, kdy nastalo období hladu.

03.jpg
Obléhání Torgau, zákeřně od vody.

Šenghen sci-fi, Hřensko nadohled, je třeba řešit první přistávání na fofrující hájveji. Raději dřív než pozdě (střelba bez vyzvání jasná), po tři sta metrech chůze jsme na celnici. Jako osoby maximálně podezřelé nás při manévrech dalekohledem sledovali a poté, co tatarský plán vyslyšeli, došlo k otázkám na motor. Čtyři šlachovitá předloktí v okýnku celníkově byla jednoznačnou odpovědí. Na další týden to byl poslední přímý kontakt s lidmi.

04.jpg
Večírek na oslavu absolvované půle cesty. Manžílek s kořkou a mapičkou Sexiše háfen.

Den první skončil kdesi u Pirny. Tak jako tahle i další noci byly po celou plavbu za odměnu. Většina cesty je lemována současnou civilizací nepoznamenanými břehy, jejichž uživateli jsou hlavně pasoucí se ovce. Megahyperobří stáda, která vás přes noc obklopí, ráno probudí a všude kolem jen bílo.

05.jpg
Camp 5.

Několik počátečních dnů dost foukalo z ánfasu, a neb vítr na večer utichal, testem prošla i plavba noční. Po veselém zážitku u jedné z bójek, o které jsme věděli až poté, co jsme do ní ťukli pádlem, byla tato kratochvíle zavržena.

Denní nášup jsme postupně vytyčili na 80 kilometrů. Rána nebyla nějak drastická (jsme přeci na dovolený), zato večer se pak jelo na limit a na tmu. Pravda, většinou už vleže s proudem.

06.jpg
Podvečerní siesta, nebo totální vyčerpání

Jinak pomalu ubíhající plavbu zřejmě nejvíc zpestřovaly, krom zpěvu, chlastu, močení do PETek a všelikého počítání kilometrů, ostatní plavící se lodě. Ani tak nešlo o to se jim vyhnout (to je větší problém s přívozy), ale veselosti nastávaly na vlnách od nich. Co typ lodi, to jiná vlna, od koles parníků Saské paroplavby a jejich dlouhých vln, na kterých se dalo surfovat, až po superrychlé obří čluny místních Onassisů. Když se pak v nedělním odpoledni vyrojily v houfech, hladina připomínala splachující se klóset. My to hovno.

07.jpg
Výplod boje s trudomyslností, shodou okolností funkční.

Za zmínku stojí snad už jen průjezd legendární magdeburskou peřejí. Pohybu na řece vládnou semafory, co neubrzdíš, to neukecáš, jedeme na červenou a bohudík nevíme, co by se stalo, kdyby jel někdo nahoru. Ve vyzděném korytě to krapet zhoupne, famózní je rozhodně rychlost.

Plán plněn příkladem ostravských horníků, na konci sedmého dne zbývalo 60 kilometrů do cíle. Před spaním koupačka s bobry a zbývalo jen nervozitou z očekávaného probdít noc. Poslední den plavby byl plný vzrušujících zážitků. Zprvu prokomorování jediným jezem na trase, tzv. Gešthachtskými vraty. Komora velikostí obdobná deseti našim, plná šífů a sportovních člunů (samozřejmě motorových) různých velikostí a výkonů.

08.jpg
Za odlivu, 15 kilometrů do cíle. Vlevo Ranpa, vpravo Manžílek.

Jsme opět za exoty ve všech významech toho slova. Někteří se nám snaží pomoc, by nás to v té výlevce při vypouštění neotočilo. Drámo vypuklo při otevírání vrat. Malá škvíra a stovka Němčourů túrujících stovky koní, co to dá. Kdo uteče, vyhraje – komoru opouštíme první. Bylo to podruhé, co nás vlny od lodí vyhnaly na břeh. Mokří jsme zůstali od chladného potu.

Jez je postaven na místě, kam už dosahuje příliv, a my samozřejmě nemáme potuchu o jízdním řádu atrakce. Během cesty dostáváme od domorodců krom gratulací i informace o čase, kdy řeka radikálně mění směr proudění. Mělo by to vyjít. Pět minut před přílivem jsme v Hamburku.

09.jpg
Hamburk.

Potřásání rukou, paňák, koupačka v příboji a slavnostní zahození kánoe do křoví. Stopem do centra, podvečerní procházka kurevsky známým městem (inkriminované dámy nenalezeny) s trochou kultury ve formě zkouknutí filmu pod širým nebem na závěr. Následující noc v arabské čtvrti ve šláfzaku u zdi křesťanské kapličky byla subjektivně nejpikantnějším zážitkem. Bylo to poprvé a snad naposledy, co jsme spali s pádlem v ruce.

Ráno mělo být ve znamení počátku stopování domů. Jediným, kdo na dálnici zastavil, byla hamburská štátspolicaj. Zápis čísel pasů a odvoz antonem na benzínku, kde rozhodně pšenka nepokvete. Dvě bezvýsledné hodiny a třetí den hladu rozhodl o telefonu do Čech a za nějakou tu hoďku jsme byli zachráněni. Za nějakou tu další hoďku (dost podobné předchozímu časovému úseku) soukáme do sebe každý po dvou krokodýlech.

Pěkné to bylo.

Týden po té se Labe pochlubilo památnou tisíciletou vodou. Kdyby jsme počkali, mohli bychom být v Hamburku o tři dny dřív. Možná.

Rekapitulace Horizontal Limit 2002

posádka: Martin Manžílek Švec u motoru, Pavel Ranpa Randák u kormidla
start: Ústí nad Labem
cíl: Hamburg – „rozvodí”
celkem: 650 km
čas: 8 dní
proud: příjemných cca 4 km/h (mimo posledních 60 km)

Proviant veškerý sebou, párkrát jsme brali u domorodců vodu do kanystru. Spaní možné mimo velká města kdekoliv, oheň jsme nerozdělávali (ale šlo by). Finanční náročnost akce byla minimální, resp. jedinou položkou byla cesta zpět a k tomu dva neodpustitelné hamburgery v hamburském McDonaldu; komora je gratis. Pozor je třeba si dávat hlavně na přívozy, obzvláště ty lanové (třeba hned ve Žlebu). Některé lze mezi bójkami přejet, ale jiné mají lano těsně nad vodou. Bohužel to nejde z bezpečné vzdálenosti zjistit a lepší je tak míjet přívoz dle pravidel. O záludnostech vln od okolních lodí viz výše.

Text: Ranpa
Foto: Ranpův archiv


  1. Komentáře: 9 - “Horizontal Limit 2002 – na kanoi z Ústí n.L. do Hamburku”

  2. ivík | 03.06.2008 - 06:47:13 | Reagovat

    Hmm kluci, dobrý tip na vodácký zájezd.

  3. Papouš | 03.06.2008 - 08:34:35 | Reagovat

    Jo, jo, stran nestandardních akciček jsou Ranpa s Manžílkem borečci. Nejen pěknej podnik, ale i vtipnej textik: obléhání Torgavy záludně od vody :-)

  4. honza | 03.06.2008 - 09:19:14 | Reagovat

    …dost dobré! :-) Poprvé se mi při čtení nelezeckého článku potily packy… Nebo že by za to mohlo počasí?!

  5. Miki | 03.06.2008 - 12:46:16 | Reagovat

    Parádní ártikl, fakt švanda.

  6. čermy | 03.06.2008 - 19:45:14 | Reagovat

    Móóóc pěknej članek!

  7. ranpa | 03.06.2008 - 21:31:20 | Reagovat

    Pozdě, ale přeci – tu je několik mnoho dalších adrenalinových obrázků z čundru: http://pamir.info/2002_hamburg/foto.html

  8. Papouš | 03.06.2008 - 21:50:34 | Reagovat

    No lahoda, pane. Díky za další ikony z Vašeho putování. Menedžment tohodle rychliku se sice domnívá, že nám jako po vodě vodplouvá lezecká korporátní identita, ale mě se ten horizontální rozměr líbí. Ale zpátky do chomoutu – jak se převalí půlnoc, deme zpátky do kletternů, ale mezi hady.

  9. ranpa | 03.06.2008 - 22:11:24 | Reagovat

    Dyť jo, bylo to jen výjimečné lehké vyprávění o vodě ke svlažení aktuálně opocených myslí nás, kancelářských krys. Na hady si teda počkám.

  10. honza | 04.06.2008 - 09:53:01 | Reagovat

    …horizontátní směr se dá i před managementem obhájit…jedná se o tréning do big wallů, vytrvalosti, prověření spolulezce a vůbec obecné ztopoření morálu! ;-)

Post a Comment

Buď emailem informován na velké slevové akce a výprodeje zboží horolezeckého obchodu:

ECstore.cz

Zde vyplňte Váš email pro odběr akčních nabídek: