ODTAJNĚNO! Kreutzberk ve Středohoří + průvodce

Během letošní zimy nebyl litoměřický klasik, autor mnoha prvovýstupů na písku a velký znalec Saska Zdeněk Dědek Hubka často k zastižení. S poťouchlým úsměvem a báglem mizel kdesi ve Středohoří. Vzápětí se začal ztrácet i jeho oddílový kolega z HO Roudnice Pavel Zelinář Tůma, ale u toho to nebylo tak nápadné, protože je od přírody tichošlápek.

Otec – zakladatel současného pojetí Kreutzberku Zdeněk Dědek Hubka.

Časem tajnůstkářů přibývalo a z náznaků se dalo tušit, že vzniká něco významnějšího. Přes vysoký stupeň utajení na březnovém horobále v Hlinné nad Litoměřicemi už začal Dědek pouštět první informace: „To budete koukat…, daří se…, až to bude hotový…, ještě dojistit pár cest…“ Tyto a podobné útržky se daly pochytat ve vřavě horobálního rockového dunění.

Slavnostní otevření skal na Kreutzberku v sobotu 25. dubna 2009.

Až u velikonočního táboráku v Roklici jsem se od Karla Macase dozvěděl, že mu za barákem vzniká skalní oblast, ať v sobotu 25. dubna ve dvě přijedu, že budou skály otvírat a budou bouchat špunty. Hovor se uhnul jinam a já doma zjistil, že pořád přesně nevím, kde to je! Hrdost starého Apače mi dovolila jen probrat staré mapy v kredenci a prolustrovat internet. Spoléhaje na svůj nos, naložil jsem v sobotu po obědě rodinku a vyrazil.

Kreutzberk u Litoměřic – to je vymazlená klettergarten pro softmovery, jištění po francouzsku, slaňáky více než nahusto, jižní orientace, daleké výhledy. Parádní věc v duchu nejlepších tradic lezení v Českém středohoří od Zdeňka Hubky a jeho druhů.

Nakonec se drama nekonalo, po navigačním kolečku v Pohořanech, kdy bylo vidět lezce v červeném triku i z jedoucího auta, jsem zastavil na louce pod lesem. (Později se ukázalo, že se jednalo o v průvodci doporučené parkovací místo). Po desetiminutové procházce spatřujeme na pařezu v záhybu cesty kamenného mužíka značíciho nově vyšláplou stezku vedoucí ve svahu řídkou dubinou ke skalám.

Kateřina Kachna Glosová vzlíná cestou Paparazzi 5- na Kreutzberku. Snímek je zkraje března – na jižně orientovaných skalách se dá lézt celou zimu.

Tady už jsou skály protkány lany, hlahol omladiny se mísí s cigaretovým kouřem stařešinů a v paprscích tropického aprílového slunce pronikajícich čerstvou zelení dubového porostu se třepotají otakárci fenykloví. V zelenavém stínu rozeznávám Jaromíra Dolejše a vzápětí i Zdeňka Hubku. Ujímají se nás jako správní hostitelé a provázejí nás po pěšině pod skalami. Tím, co vidím, jsem nadšen – takový malý tefritový Anglický parčík.

Sekretářka EC v cestě Pomeranč 4+. Poznámka Sekretářky: „Díky vstřícnosti Zdeňka Hubky mohlo EC testovat Kreutzberk i v dobách hluboko před otvíračkou. Hubkateamu posíláme jedničku s hvězdičkou za příkladný management krajiny a předpisové jištění – parádní prácička, chlapi.“

Cesty příjemně položené, ale i převísky, chyty a stupy berou a jsou v příjemných rozestupech, slunce se točí kolem skal celý den. Opravdu kultivovaná skalní oblast pro celou rodinu od prvňáka po babičku s dědečkem. Klasifikace od 2 do 7-, jištění stabilní, v rozumných vzdálenostech, vlastní postupné jištění není nutné a když, tak spíš stopery menších čísel. Cesty jsou osazeny dobíráky. Jaromír měl pravdu, sedák a lezačky bych unesl.

Legenda českého lezení Sylva Kysilková a její jezevčík – obranář.

Postupně pod skály přichází další a další, jsou tu všichni, kdo se na znovuobjevení Křížáku podíleli. Ani paní Sylva Kysilková neodolala a přišla se svým jezevčíkem. Po krátké slavnostní řeči Karla Macase byla skalní stěna pokropena šampaňským a vernisáž včetně rozdání ručně vázaných průvodců z pera Rasty Líbala alias písaře Buvára začala.

Dočesná po otevírání Kreutzberku – zleva Zdeněk Dědek Hubka, Jiří Krejza a jeho Bára, Zelinářova Bára, Zelinář a Slávek Krob.

Že jsou cesty určeny jak mladým nesmiřitelným bouřlivákům, tak poučenému stáří, podobně jak tomu bylo u prvovýstupců, napovídají názvy cest. Vedle sebe tak můžeme najít cesty Toxique a Příjemná, ale také Vaginální exploze a Krásná samota. Doba vzniku cest je jasně jednou pro vždy dána názvy evokovanými zhlédnutím muzikálu Mamma Mia i reakcí na výkon hlavního hrdiny (Zombie).

Pěkňoučká čtyřipluska Sedmé nebe vede vpravo od Pomeranče.

Na většině cest se podíleli zahradník (Jaromír Dolejš) a Zelinář, a tak není divu, že se polezou Rajče, Česnek, Paprička apod. Člověk si říká, ještě že nejsou pekaři nebo řezníci. Zkrátka a dobře, v kraji zahrad, sadů a vinic si pořídili zahrádku i místní horolezci, přijďte polézt!

Průvodce na Kreutzberk s historií lezení, popisem přístupu a popisy cest najdete ZDE.

Text: Josef Novotný, HO Roudnice
Foto: archiv autora + Sup