Dětský masiv na Budově – opožděné odtajnění

Autor Papouš | Datum 07.09.2008

upr-budov-mlok1.jpgProdukt, který si Vám dnes dovoluje nabídnout platforma Zakuklený ustašovec, není ve světě, a snad ani v Čechách, ničím novým. Vyborhákovanou stěnku pro začátečníky najdete poblíž každé slušnější alpské chaty, v každé evropsky standardně odjištěné oblasti. Možnost vyrobit si ji se namanula i poblíž Ústí nad Labem – v lese u obce Budov se léta bez užitku povaloval znělcový masiv.

upr-budov-kajak2.jpg
Prvním pokusným kinderkrálíkem na Dětském masivu na Budově byl loni tříletý Šimon Tintěra. Lezení si i se svou mámou Jitkou parádně užíval. Šimon, přezdívaný Kajak, na Budově smahnul hned dva prvovýstupy – Superman 2 a Cipísek 2.

Rukavici zvedl v roce 2004, na začátku velkého lezeckého kvasu, otec-zakladatel Dan Hasič Hölzl. Toho na dvanáctimetrovou položenou stěnku navedl Indián, kolega-hasič a obyvatel Budova. Před čtyřmi lety ale platforma ke skalce jen přičuchla, vylezla pár cest a věnovala se jiným projektům.

upr-budov-groh.jpg
Lezecká kariéra mladého biochemika Tomáše Groha začala na sklonku roku 2004 zhurta – hned na její úvod si střihnul prvovýstup v rodném Tašově. Na Budově po něm zůstala položená pětiborhákovka Obryně Stáňa 3. Od jejího slaňáku je pěkně vidět na ústeckou industriální čtvrť Neštěmice na druhém břehu Labe.

Od začátku ale platforméři debatovali, jak potenciál miniwandu využít. Nakonec byli jako cílová skupina vybráni softmoveři a děti a tomu byla přizpůsobena fregvence borháků a slaňáků. Tehdy se také zrodila idea nejprve skály ocvočkovat z pozice sólo a pak cesty hromadně přelézt.

upr-budov-radka.jpg
Radka Krumplová z Povrlů, jedna z častých sparring partnerek Karla Běliny, si loňského budovského “náporu” lezecky moc neužila. Nechala si totiž vercajk doma, protože si myslela, že bude deštivo. Nakonec ale získala sedák a s lehce opičím výrazem ve tváři prvovystoupala travně-skalní cestou s lechtivým názvem Vysmátá chůvička 3.

Zakuklení ustašovci se totiž obvykle za provýstupy plíží lesem, aby nikým nespatřeni vyběhli mechovatou a lámavou třímetrovou cestu, kterou pak za typického lomozu vrtačky DeWalt Terminátor zprzní kusy železa. Protentokráte se však rozhodli, že nebudou konzumovat směry sobecky potají a že se o ně podělí i se svými kamarády.

upr-budov-koukolice.jpg
Pavla Koukolíčková drtí klíčové místo cesty Cipísek 2. Pavlinu lezeckou dráhu přerušily v půlce devadesátek gipsy (sádry, ne menšina) na obou rukou, na Dětském masivu ale potvrdila, že je lezecky zpátky ve hře a že s ní konkurence musí počítat.

Otázka byla, jak konzumaci pojmout. Vrhnout se na masiv po bělinovsku a v duchu Kodlova legendárního “náporu” lézt až do umrtvení? Zde Zakuklení ustašovci cítili, že tomuto způsobu jaksi chybí přidaná hodnota.

upr-budov-standy.jpg
Holá pravda o Kindermasivu – je to celý položený a prudce vocvočkovaný.

Situace si žádala eventovou akci, která by kamarády nejen saturovala lezecky, ale také jim dala něco navíc – nějaký teplý lidský příběh, nový poznatek, překvapivou zkušenost. Obsah byl nasnadě: poutavé matriály o Budově z pera Rodericka Slavíka (zde se patří poděkovat za inspiraci) a dalších vyvrhl internet a malebná krajina Středohoří zbytek nabídla sama. Zbývalo jen stanovit datum a formu, jakou produkt odprezentovat.

upr-budov-mlok.jpg
Cesta k Budovskému vodopádu byla jak z Čapka. Přístupovou stezku hájil jeden salamandr, samotnou rokli s vodopádem pak další dva.

Volba padla na 10. března 2007 a na vlastivědně – lezecký happening. Zkrátka výlet s několik zastaveními, kde se účastníci nejen zalezli, ale dozvěděli něco z přírodopisu, něco o historii Budova a také něco o opeře. Souhrn toho nejdůležitějšího najdete ve vlastivědném apendixu průvodčíka po Budově, který je stále ve vývoji.

upr-budov-vodopad.jpg
Rokle s budovským vodopádem posloužila jako předobraz pro ztvárnění jedné ze scén v opeře Čarostřelec…

A protože náhoda přeje připraveným, viděli jsme cestou kvetoucí sněženky, podléšky a plicníky, potkali tři mloky a stádo divočáků. Aby byl zážitek komplexní, byl po vlastivědné a lezecké části připraven i opulentní bufet, včetně oblíbených Podřipských krůtích klobásek se sýrem, a závěrečná pivní tečka ve svádovské nálevně U koruny. Zkrátka prima trip.

upr-scena-carostrelec.jpg
….dva myslivci v kruhu z lebek odlévají za požehnání Satana zázračné kule. Jeden z nich to šeredně odnese, jak už to tak v mysliveckých historkách bývá.
Repro: www.kultur.bamberg.de

Co na Budově najdete

Asi dvacet cest v lautr položené a celkem pevné skále – na dvou masivech: Dětském masivu a na Samotáři. Většinou dvojky, trojky a čtyřky. Valná část cest má při ruce slaňák nebo dobírák a je orientována na JZ.

Poloha a přístup
GPS: 50°39’13.417″N, 14°6’32.035″E

budov-mapa-central.jpg

Autem z Ústí
Z Ústí – Střekova na pravém břehu Labe jeďte směrem na Děčín. Ve Svádově, kousek před značkou Konec Ústí nad Labem (u zaniklé hospody Stará fara), odbočte doprava na Olešnici (cedule Olešnice 1). Jeďte pořád po hlavní do kopce. Vyjedete ze Svádova a dostanete se do Olešnice až na křižovatku v sedle. Tam odbočte vpravo na Březí (cedule Březí 3), pokračujte po silnici do kopce a po půl kilometru odbočte doprava na Budov (cedule Budov 2). Jeďte asi 300 metrů , až uvidíte značku omezující rychlost na 20 kilometrů v hodině (před mostkem přes potok). Padesát metrů před značkou nechte při levé straně silnice auto. Skály jsou ve svahu vlevo od silnice, dobře viditelné z místa, kde parkujete. Z Ústí je to do Budova asi pět kilometrů.

Autobusem z Ústí
Z Ústí jede až do Olešnice (viz Autem z Ústí) linka městské dopravy číslo 13. Intervaly jsou čtyřicet minut a delší, jízdní řád najdete i na netu – www.dpmul.cz. Linka staví například u vlakového nádraží. Autobus vás doveze na konečnou, která je v Olešnici u křižovatky nad sedlem (viz Autem z Ústí). Až do sedla ovšem zajíždějí jen některé spoje, většina jich končí v zastávce Svádov – obec pod kopcem. Proto je vhodné si přesně zjistit, které autobusy jedou až do Olešnice. Z konečné nad sedlem dojdete ke skalám za 15 minut podle popisu cesty Autem z Ústí (dá se jít i ze svádovské konečné, je to ale asi o půl kilometru delší – dalších cca 15 minut chůze).

Text a foto: Papouš
Mapa:
archiv platformy Zakuklený ustašovec


  1. Komentáře: 15 - “Dětský masiv na Budově – opožděné odtajnění”

  2. Michael | 09.07.2008 - 08:48:11 | Reagovat

    Návštěvu oblasti můžu jen doporučit. Lezec aspoň zjistí co má v okolí na skály. Pár cest je tam pěknejch a stojí za návštěvu. Pro začátečníky ideální pro výstupy na prvním a práce u štandu. Pevnost materiálu je sice dobrá, ale při lezení jsem měl stále pocit, že se něco urve, ale neurvalo. Helmu bych ale doporučil určitě!!

  3. Miki | 09.07.2008 - 09:46:49 | Reagovat

    A jak jste zaštandovali v Adolfově? Vyvedla se akcička?

  4. Michael | 09.07.2008 - 09:56:27 | Reagovat

    Čekám na reakce a zatím nic, bylo to náročnější než loni:-) Pár lidí ani nešlo do práce.

  5. Plch | 09.07.2008 - 10:43:27 | Reagovat

    štandovačka na Adolfově byla opět parádní!

  6. Martin Š. | 09.07.2008 - 10:47:52 | Reagovat

    Móc dobrý to bylo :) Byl jsem poprvý, tak nemůžu srovnávat… Opilecký songy prokládaný odbornými diskuzemi nad biolitem a ‘tuny gelu’ byly docela kontrastní… A jsem v práci (fuj) :)

  7. Miki | 09.07.2008 - 11:04:44 | Reagovat

    Tak tohle už jako letošní neúčastník nedokážu dešifrovat. Evidentně ale dobrej a netradiční grilovací štandík.

  8. Papouš | 09.07.2008 - 11:29:01 | Reagovat

    Woe, buď rád, že nejseš pes!

  9. Boudak | 09.07.2008 - 12:55:14 | Reagovat

    Hele Papouši to s tím vodopádem, to kecáš. Karl a Maria Weberovi hledali inspiraci pro Čarostřelce v bučinách u nás v Jizerkách a ne v Ústí …

  10. Papouš | 09.07.2008 - 13:06:45 | Reagovat

    Neke, kemo :-) V případě Budova de vo to, že se někomu líbila ta rokle a podle ní namaloval kulisy, který pak hrály v tý Vídni. Tak to aspoň píše Slavík.

    Jinak inspirace pro Čarostřelce pochází z Šumavy nebo z Jizerek. Viz níže v kapitole z budoucího průvodce.

    Tohle “přetahování” je ovšem standardní. Českejch Meránu je taky několik. Viz průvodce po Mlynářově kameni zde na EC v sekci průvodce.

    A teď teda vo tom Čarostřelci:

    Satanistická kulisa pro Čarostřelce

    Budovská rokle se proslavila i ve světě. “Pro svou romantičnost se i s vodopádem dostala v Burghardtově vyobrazení jako kulisa k Weberově opeře Čarostřelec až do vídeňské opery,” uvádí ve výše zmíněném článku Roderick Slavík.

    Čarostřelec je příběh o mysliveckém mládenci Maxovi, který se uchází o dceru polesného Agátu. Aby ji získal, musí prokázat střeleckou zdatnost. Při střelecké soutěži se mu však na paty lepí smůla, za níž ovšem stojí další myslivec Kašpar. Spojil se s ďáblem Samielem, který očaroval Maxovi pušku. Kašpar Maxe namlsá tím, že mu půjčí svoji pušku. Adjunkt trefí sotva viditelného orla a Kašpar mu slíbí očarovanou kuli, kterou je ale potřeba ulít o půlnoci ve Vlčí rokli.

    Předobrazem Vlčí rokle se stala právě ta budovská a nutno říci, že je to prostředí ideální. Celá scéna s litím kulí začíná za měsíčního svitu ve skalnaté rokli s vodopádem. Kašpar tu nejprve vzývá Satana a žádá ho, aby očaroval kule, které zde ulijí. Náboje mají přesně zasáhnout žádaný cíl. Oba myslivci pak za bouře provázené šílenými zjevy vyrobí v čarodějném kruhu z lebek sedm kulí.
    Háček je v tom, že Kašpar se upsal peklu a smlouva se Satanem už mu končí. Může si ale prodloužit život o další tři roky, když pro peklo sežene další oběť. Jedna z očarovaných kulí má proto zasáhnout Maxe nebo Agátu. Vše ale dobře dopadne a bídně zhyne ten, kdo to všechno zosnoval – Kašpar. Podrobnější vyprávění příběhu je na http://www.narod-sobe.cz/c%82love%82k/kultura/ume%82ni%81/hudba/Autori_DE/Weber_Carl_Maria/Carostrelec.htm.

    O tom, kde ve skutečnosti ležela Vlčí rokle z opery Čarostřelec, se přetahují různá místa v Česku.

    Prvním z nich je dvojhrotý vrchol Ostrý (1280 m) na Šumavě. Sedlo mezi oběma vrcholy bývalo zváno Vlčí propast a je s ním spojena historka o zázračném střelci, který žil v 17. století v jejím sousedství. Jeho střeleckou dovednost si lidé začali vykládat spojením s peklem, byl proto uvězněn a vyslýchán v Domažlicích; zda z obžaloby vyvázl, se již nedochovalo.

    Další Vlčí rokle z Čarostřelce je u Hejnic v Jizerských horách – v údolí Malého Sloupského potoka.

    Historka o zázračném střelci inspirovala libretistu Friedricha Kinda a skladatel Karla Mariu von Webera ke zkomponování opery o třech dějstvích, která měla premiéru 18. června 1821.

  11. Johny25 | 09.07.2008 - 23:03:20 | Reagovat

    Pěkná oblast, řekl bych že tak za 14 dní bych se tam mohl jít podívat a vyszkoušet jak mi to leze, zářijový termín Finale se začíná přibližovat:-)

  12. ivík | 10.07.2008 - 06:57:24 | Reagovat

    Štandovačka na Adolfově byla vynikající, škoda jen, že byla ve všední den. Příště se musíme domluvit na jídle!!!!
    Výlet a otvíračka na Budově byl moc pěkný společenský počin!! Více takových akcí.

  13. Pavča | 10.07.2008 - 08:40:25 | Reagovat

    Teda Křívo, musím tě pochválit, ten článek je opravdu povedený a komentáře pod fotkama výstižné. Fakt jsem se pobavila. Jinak akce Budov byla výborná, velké díky všem, kdo se podíleli na jejím uspořádání :-)))

  14. Kožak | 18.07.2008 - 12:49:42 | Reagovat

    Přesně tohle jsem hledal pro svoje děti, super oblast, díky.

  15. Papouš | 18.07.2008 - 13:56:24 | Reagovat

    Kožaku, každopádně eště opatrně. Je to nevolezený, čili eště může bejt leccos lámavý. Nahoře na masivu (tam, kde se dá chodit) jsou eště nějaký šutríky, který musim shodit dolu. Čili užívejte lezení, ale nepolevuj v pozornosti…

  16. Kožak | 18.07.2008 - 16:55:30 | Reagovat

    Šutříky dneska byly, helmy taky. Každopádně dík za info a starost – pozornost především. Zdar.

Post a Comment

Buď emailem informován na velké slevové akce a výprodeje zboží horolezeckého obchodu:

ECstore.cz

Zde vyplňte Váš email pro odběr akčních nabídek: