Monte Civetta (3.220 m n.m.) – Via ferrata degli Alleghesi

Autor Tomáš Srb | Datum 12.17.2008

05-vrcholTen den kolem desáté jsem seběhl z Marmolady s rozhodnutím, že ještě dnes si budu prohlížet Dolomity z vrcholu Monte Civetta (3.220 m n.m.). Vzdálenosti jsou v Dolomitech ale trochu zrádné, a tak z vesničky Pecol vyrážím již trochu později.  Jako výstupovou cestu volím Via ferrata degli Alleghesi, která má solidních 900 m.

Stejně jako u Marmolady se dá nástup zkrátit lanovkou, já ale volím chůzi po svých, a tak mám před sebou 1900 m převýšení. Prvních 800 m k chatě Sonino al Coldai je ale příjemná turistická cesta (č. 556), takže je překonávám v rychlém tempu. Od této chaty vede k nástupu na ferratu relativně pohodový traverz (č. 557) s kratšími zajištěnými úseky.

01-civetta
Vrchol Civetty v mracích.

Blíží se pátá. Stoupám ze severovýchodu, takže se mi slunce začíná schovávat za vrcholem, který zakrývají mraky. Po krátké poradě se sestupujícími horolezci sestupuji také. Na vrchol bych dorazil až za tmy, a to se mi nechce riskovat.  Druhý den si budu při přechodu úzkých můstků nad kilometrovou stěnou gratulovat k tomuto rozhodnutí.

Teď ale peláším zpět a nad nádhernou stěnou, která padá stovky metrů do údolí, si vařím večeři. Nakonec volím nocleh v chatě Sonino al Coldai, což je velmi příjemné místo. Jediným problémem bylo to, že jsem tentokrát vyrazil nalehko, a tedy bez spacáku. Spím tak nakonec oblečený pod dekou, která by sežrala cokoli organického původu.

02-pelmo490
Večerní pohoda s výhledem na Monte Pelmo (3.168 m n.m.). Klikni pro větší rozlišení.

Ráno se mi podaří vykopat postele brzy možná i kvůli chrápajícím spolunocležníkům. Nakonec toho ale opravdu nelituji. Slunce vycházející za Monte Pelmo (3.168 m n.m.) patří k nejhezčím scenériím, které jsem v horách zažil. Tahle třítisícovka se tyčí nad okolní krajinou a vypadá trochu jako sopka. Taky na ni nevede žádná zajištěná cesta, takže nepochybně výzva do budoucna.

03-pelmo490
Východ slunce za Monte Pelmo.
Klikni pro větší rozlišení.

Já mám ale před sebou Civettu, takže do sebe hodím snídani a rychle překonávám část cesty, kterou jsem si již včera nacvičil. Terén pod stěnou je kamenitý, ale docela přehledný. Pokud se nedáte zmást odbočujícími lezeckými cestami, nemůžete nástup na ferratu minout. Pod nástupem je se mnou skupinka Italů, kteří zatím nicméně nacvičují oblékání úvazků, takže mám volnou cestu.

Ferrata je vcelku ostrá již od nástupu. Tedy alespoň pokud se držíte pravidla, že horolezcké lano je na jištění a leze se po skále. V tom případě si můžete užít i pěkné pětkové lezení ve vibramech. Cestou narážím na dobře vypadající komín, a tak se vycvakávám a lezu si ho volně. Zatím jsem v mracích, a tak se nezdržuji focením. Když se vydrápu ke třem tisícům, mraky mizí a já si užívám letecké pohledy do okolí.

04-vyhled490
Letecké výhledy ze severního hřebene Civetty.
Klikni pro větší rozlišení.

Na vrcholu se potkávám se dvěma dalšími “samotáři”, takže si tentokrát vrcholové foto nemusím pořizovat sám. Na hoře je počasí super, ale chata Torrani je už zase v mracích, takže ji při sestupu suťovištěm trochu hledám stejně tak jako sestupovou cestu.

05-vrchol
Civetta – vrcholovka (3.320 m n.m.).

Ferrata Tissi je podle chlápka, který mě fotil trochu pod sněhem, a tak volím pro sestup “normálku”, lehce jištěnou cestu (č. 558), místy po krásných plotnách, které většinou přebíhám bez jištění na teleskopech. Cesta končí v suti, takže pokud, stejně jako já, rádi provozujete sjezd sutí, můžete si to tady vcelku užít. Po prostoupení sutí se již dostávám na hranici lesa, kde se při sestupu do údolí můžete opět kochat výhledem na mé oblíbené Monte Pelmo (asi bych na něj měl brzy vyrazit :).

06-pelmo490
Oblíbený výhled na Monte Pelmo -  tentokrát z jihu.
Klikni pro větší rozlišení.

Monte Civetta (3.220 m n.m.) – Via ferrata degli Alleghesi


Zvětšit mapu

  • do vesnice Pecol autem (1.320 m), varianta je dolní stanice lanovky po silnici na sever od Pecolu u Rifugio Pala Favera (1520 m)
  • výstup kchatě Sonino al Coldai (2.135 m)
  • traversem (č. 557) k nástupu na ferratu degli Alleghesi.
  • zajištěnou cestou vcelku bez hledání (je tam jen jedno místo, které je nejištěné a za špatné viditelnosti nepřehledné), na severní hřeben a na vrchol (3.320 m).
  • sestup sutí k chatě M. V. Torrani (2.984 m) a pak dolů cestou č. 558, která se na hranici lesa napojuje zase zpátky na č. 557.

Odhadované časy:

  • z Pecolu k chatě Sonino al Coldai (1,5 h)
  • k ferratě a ferratou na vrchol Civetty (3 – 4 h)
  • zpět do Pecolu potom podle zvolené cesty (3 – 4 h)

Text a foto: Tomáš Srb

Další články Tomáše Srba na Euroclimbing.com:


  1. Komentáře: 2 - “Monte Civetta (3.220 m n.m.) – Via ferrata degli Alleghesi”

  2. Miki | 17.12.2008 - 10:33:46 | Reagovat

    Pěkný fotky Tomáši. Muselo to být pěkný dobrodružství.

  3. Martin Š. | 17.12.2008 - 20:37:06 | Reagovat

    Pěkný článek, zavzpomínal jsem na svou první ferátku. Tenkrát jsme to šli z Alleghe nahoru a zpět, jó to jsme byli mladší :-) Bacha na hódně nebezpečnej transfer ze sportovního lezení do ferátovýho lezení: “že lano je na jištění a leze se po skále”. Lano na ferátách je vedle (dost diskutabilního) jištění určeno hlavně na držení!

Post a Comment

Buď emailem informován na velké slevové akce a výprodeje zboží horolezeckého obchodu:

ECstore.cz

Zde vyplňte Váš email pro odběr akčních nabídek: