Prysk Boulder Cup: zhodnocení závodu

AKTUALIZACE – kompletní výsledky, zhodnocení a fotky!!!

V sobotu 2.února 2008 se na stěně v Prysku uskutečnil závod v boulderingu. Objevilo se zde mnoho známých lezeckých i nelezeckých tváří v roli závodníků a diváků. Boj o bednu byl velmi urputný a rozhodlo až závěrečné finále. Závod byl ale hlavně pojat ve stylu sranda závodů.

Pouze tři závodníci přelezli všechny postavené bouldry. Jako první přelezl všechny závodní bouldry Martin Tomášek.  Martin vylezl mnoho bouldrů na OS a nebo jim obětoval jen pár pokusů. Pak se postavila finálová cesta. Do finálové cesty šel jako první Stanislav Feigl, kterému se povedl „tečnout“ záverečný chyt finálovky. Culda se dostal o chyt níže něž Standa a Martin zase o pár chytů níž než Culda, takže pořadí bylo jasné a nemuselo se stavět superfinále.

Výsledky

Zhodnocení od účastníků:

Míra Kokta (Koktis), jeden z organizátorů

Místo: Prysk- idaální stěna na boulder, strop, kolmička, břicho… s tim už se při stavbě cest dalo něco dělat
Atmosféra- suprová, myslim že vytvořením finále s krátkou izolací se průběh zdramatizoval a určitě bylo na co koukat
Bezpečnost- asi jediná stinnější stránka závodu ale ta většinou závisí na lezcích, jak moc si dávají pozor… popř. každý měl možnost se jistit
Organizace- myslím že jsme to zvládli dobře, žádný zmatky nenastali, všechno bylo jasný, systém taky… bouldry dle názoru lezců v pohodě označený
Bouldry: k tomu už se vyjádřej ti, co je drtili ;)
Občerstvení: 100%ní
Finálovka: podle toho co říkali finalisti, tak dobrej bouldřík i obtížnost namístě…

Celkem : * * * * (čtyři hvězdičky z pěti)

Aleš Kohák (Koh-i-Noor), závodník

Tato akce byla pohoda sama a neměl jsem dojem, že to někde vrže. Jako
vždy u sranda závodů není důležité vyhrát, ale zúčastnit se a v tom to duchu jsem to pojal, až do vyčerpání svých sil. Občerstvovna neměla chybu ani v produktech, tak ani cenách, které byly jak jinak než lidové.

Martin Čermák (Čermy), závodník, divák

Já se na to dneska vykašlal, moc lidí a to není pro mne, někoho to vyhecuje a někoho stresuje, ale bouldry vypadaly pěkně a podívaná taky super. Ja s tím mám vždy problem, předvádět se před lidma, jako třeba v létě na slackline závodech, kde sem díky stresu (koukalo se asi 100lidi) nezvládl ani otočku, kterou doma, nebo před kámoši dělám třeba 12 za sebou, to jen tak na vysvětlenou. Kámoši hned po vyhlášení chtěli jet domů, tak nebyl ani čas pokecat :(

Filip Křivinka (Papouš), závodník

Moc pěkná stěnka, supr závody i výkony finalistů – i proto, že skórovalli dva chrti, co znám z Ústí n.L. (2. Honza Culek, 3. Martin Tomášek). Velké díky patří i organizátorům Johnymu, Konwichovi a Koktisovi. K pozitivům z mého pohledu patří, že jsem „přebouldroval“ Čermyho (páč vůbec nelez), k negativům, že jsem skrz své ochablé břišní svalstvo vylezl jen tři kinderbouldry a jednu zónu. Dám si asi do čínského Nového roku (slaví se zrovna teďka) předsevzetí, že se budu míň nassávat ryšavé pstruhy a víc chodit nassávat atmosféru na stěnu. Na druhou stranu večírek, co jsme si v předvečer závodů uspořádali s panem vydavatelem v hajdské Sokolovně a Díře, se vcelku vydařil (poznámka redakce na beforparty Mikiho a Papouše: příchod v půl třetí ráno, 6 piv, bolehlav na závodech, možná nominace na Drinkmasters 2008).

Jakub Měkota (Miki)

Pěkně to kluci zorganizovali. Zajímavý bouldry – technický, silový, různý  jumpy. Samozřejmě zde bylo mnoho kamarádů, takže o legraci bylo postaráno. Akorát jsem slabej jak čajíček, no a ještě k tomu měl bolehlava ze zupa večírku.

Martin Tomášek ve finálové cestě
photo (c) Jakub „Miki“ Měkota

První kroky Culdy ve finálovce
photo (c) Jakub „Miki“ Měkota

Honza Culek, finálová cesta
photo (c) Jakub „Miki“ Měkota