Poprvé, počtvrté a ne naposledy

Autor Pavel Randák a Martin Švec | Datum 08.28.2011

2000,2001,2006, 2011. To všechno jsou letopočty našich pokusů o dosažení vrcholu Dufourspitze. Poprvé jsem si spletli kopec, podruhé počasí, potřetí fyzičku. Až letošní útok byl konečně završen fotografií u kříže. Alespoň pro část výpravy…

Masiv Monte Rosa a ledovec Grenzgletscher

V polovině srpna stěží rovnáme čtyři kusy svalnatých těl do devítimístné dodávky – Fyzikusova Žluťase. O dvanáct hodin později se v Täschi vítáme se starým dobrým Schallerem, provozovatelem jednoho z mnoha zdejších parkingů a taxislužby.

Před deseti lety jsme byli na jeho WC u vytržení z dvoubarevného toaleťáku, dnes nás výzdoba edelweisem nechává v klidu. V klidu nás nechává i mnohokrát absolvovaná procházka do Zermattu a výstup v plné polní na Rotenboden. O krásách obojího vyprávíme v taxiku a vláčku Danče. Při vnímání úhlu stoupání zubačky ji absence osobní zkušenosti nemrzí.

Ten hezčí ze stovek špatně umístěných mužíků – v nástupové suti jsou všude

Pět let od poslední návštěvy je znát. Přístup na ledovec Gornergletscher je veden poněkud oklikou, bonusem je sestupový vzdušný svislý žebřík, před kterým někteří výletníci otáčí. Z původní chaty Monte Rosa Hütte je suťovisko, o sto metrů nad ním bez obalu září nová pixla s Cambellovou polívkou.

Monte Rosa hütte, otevřená v roce 2010. Zajímavé technické info v češtině ZDE

V rámci flexibility chatu vynecháváme a stavíme stany na oblíbeném místě o dalších sto výškových metrů nad plechovkou. V suti se schovává oáza klidu se stany v trávě a rybníčkem – po předcházejících srážkách a drobném sebezapření slušným zdrojem pitné vody.

Druhý den vstáváme na pohodu ve tři. Za tmy mírně bloudíme notoricky známým suťoviskem a na Obere Platje se dostáváme až za svítání. Útok na vrchol se operativně mění v aklimatizační procházku, počasí má vydržet i další dny, není kam spěchat. Oběd na chatě, Rösti mit Bratvurst, točený. Itinerář zítřejšího summitdaye vyladěn do nejmenších detailů.

Restday

Budíček zostra na půl druhou, za hodinku odchod (na chatě se podává snídaně ve 2.00). Sutí proplouváme jako první, na ledovci se k nám přidává a pak průběžně předchází dalších 15 výletníků, trávících uplynulou krátkou noc v postelích. Dvě třetiny cesty jdeme za tmy, světlo nás vítá až ve čtyřech tisících. Stále jasno, na teploměru mínus osm, mírně pofukuje. Ideální sněhové podmínky. I přesto jdeme zvolna, části výpravy není úplně nejlíp. Dýchací potíže gradují v sedle Sattel 4359 m n.m., manželé Ranpovi otáčí a dál pokračují už jen bílinské naděje.

Danča na vrcholovém hřebeni

“Vítr se nás snaží dost nekamarádsky sfouknout dolů z hřebene, od vrcholu odrazuje taky za nehty se deroucí mráz. Za prvním výšvihem nás tyhle okolnosti nutí v podřepu přečkat přemrznutí rukou (opět nekonečné, opět nejhorší ze všech předchozích). Objevuje se ale kamarád Oskar, kterého s rozedněním od východu tušíme, postaví nás na nohy a za podpory jeho paprsků zdoláváme zbývající metry k vrcholu. Ten stále tušíme už támhle na té bouli, ale nakonec je ještě o pár boulí a exponovaných hřebínků dál. Díky za větrem schovanému kříži by se dal i minout. Stále dost fouká, takže jen pár fotek, pac a pusu a hurá dolů. Do sedla mezi Dufourspitze a Nordendem sestupujeme po fixních konopných lanech – v předloktích pocit jak při skalním lezení… Návrat ke stanům za vysmívajícího se bezvětrna a vedra je už celkem v pohodě.” Tolik ústy Martina za tichého přikyvování Danči.

Vrchol s křížem v zádech - Danči první čytřtisícový

Kolem jedné hodiny odpoledne jsme tak už všichni pohromadě v campu. Gratulace, objetí, dojetí.

Na návrat do údolí není motivace, chceme si klid v horách ještě užít. Ve stanech hledáme zatoulané konzervy, přeci jenom jsme tady oproti plánu o den déle. Z tristního stavu zásob vychází návrh soutěže na EC o zajímavý horolezecký recept. Bude brzo, ceny hodnotné.

Kompletní vrcholový “hřebínek”

Ráno dne čtvrtého vláčkem do Zermattu a taxikem do Täsche. Přebalit z kamaší do elasťáků, švýcarské nýty vetnuté do vápna čekají. O tom zase někdy příště.

Prošli se zleva: Pavel a Michaela Randákovi, Daniela Drobná a Martin Švec

  • další foto ZDE

  1. Komentáře: 12 - “Poprvé, počtvrté a ne naposledy”

  2. Bouďák | 28.08.2011 - 20:40:36 | Reagovat

    Parádní záležitost a tedy gratulace! Co trhlinky, séraky a jiný podobný neřád?

  3. Papouš | 29.08.2011 - 09:35:11 | Reagovat

    *

  4. ranpa | 29.08.2011 - 10:07:04 | Reagovat

    Danča nám nevěřila, že tam nějaký trhliny vůbec jsou

  5. Fyzikus | 29.08.2011 - 11:21:31 | Reagovat

    Letošní podmínky nejlepší co pamatuju. Trhlin minimálně, vlastně jen na spodním ledovci nad Obere Platje s bezpečným průchodem mezi nimi. Zbytek cesty téměř ve firnu. Luxus…

  6. Rádius | 29.08.2011 - 14:50:51 | Reagovat

    ….moc hezký!!!

  7. Vláďa | 29.08.2011 - 16:16:51 | Reagovat

    Gratulace!!!

  8. Blahouš | 01.09.2011 - 04:37:08 | Reagovat

    Koukám Martine, že tentokrát máš i spacák (teplý) :). Hezky napsaný, pěkný výstup. Gratuluju.

  9. Michael Vyleťal | 01.09.2011 - 07:55:57 | Reagovat

    Moc krásný, slyšel jsem to i naživo, tady je to popsaný jako procházka na Sněžku, Marťas to vyprávěl trochu dobrodružněji.

  10. Anonymous | 01.09.2011 - 13:05:12 | Reagovat

    Popravdě, na vrcholovym hřebínku to byl chvílema docela masakr..silný vítr, který shazoval na zem, zmrzlý prsty a napravo, nalevo jsem se radši ani nekoukala :-).

  11. Danča | 01.09.2011 - 13:05:58 | Reagovat

    jsem se zapomněla podepsat :-)

  12. Psí macecha | 09.09.2011 - 20:54:40 | Reagovat

    Hezky vylíčeno, ale podle odpadnutí supermanského týmu odhaduji, že to opravdu bylo asi větší dráma. O to větší gratulace dokončivším a čest zbytku výpravy!

  13. George Tull Baton Rouge Notary | 12.04.2016 - 18:53:36 | Reagovat

    This information is invaluable. How can I find out more?|

Post a Comment

Buď emailem informován na velké slevové akce a výprodeje zboží horolezeckého obchodu:

ECstore.cz

Zde vyplňte Váš email pro odběr akčních nabídek: