Dubské trojky V – Skály u Úštěku

Autor Pavel Randák a Martin Švec | Datum 08.15.2011

Romantické údolí, výhledy, osamělé věže, masivy, potok, studánka, hrad z písku… Po delší pauze si dovolíme opět pokračovat ve vyprávění o extrémních výkonech v Dubských skalách.

Název oblasti dává tušit lokaci skal. Ano, skály se zcela nečekaně nacházejí u historického města Úštěk, jihozápadně. Pěšky od nádraží nás za hodinu do údolí dovede žlutá značená cesta. Motoristé dojedou až k první skále (Jahnův kámen), pokud ze silnice Úštěk-Skalka za Ostrým odbočí doprava na polní cestu s výrazným remízkem. Ta nás dovede až ke chmelnici, auto nepřekážející sedlákům necháme na hraně údolí.

Doják na vrcholu Jahnova kamene, v pozadí hrad Helfenburg

Skály u Úštěku nabízí program na minimálně jeden víkend, celkem zde najdeme 13 věží a 2 masivy. Materiál standardně lezcově ruce přizpůsobivý. Vzhledem k jisté výjimečnosti je oblast lezci navštěvována hojně, tzn. v knize bývá více než jeden zápis ročně (nezaměňovat s extrémní návštěvností dalších oblastí Duských skal, kdy je za rok popsán i celý jeden list!). Na dubské poměry jsou zde i věže kolosálních rozměrů, obzvláště potěší prosluněné údolní stěny.

Od doporučeného přístupu první takovou věží je Jahnův kámen. V průvodci hvězdička u názvu. Skála je přímo na vršku údolí naproti hradu. Nahoru vede trojková Stará cesta už z roku 1920. My doporučíme hnedle zprava vedoucí čtyřkovou Severozápadní spáru. Onehdy byla na začátku spáry nalezena stehenní kost nemluvněte, případně nějakého podobného divočáka. Dosažený vrchol nás odmění nádherným výhledem na Helfenburg a nebývale hustě popsanou knihou. Samé legendy. Silnější povahy si na věži mohou vybrat i ze šesti vykruhovaných sedmiček. Pouští Východní stěna za sedm rovných.

Hrůzný nález (ta věc vpravo)  v Severozápadní spáře Jahnova kamene

Cestou od solitérního Jahnova kamene do skalního hemžení nemůžeme minout Matznerovu věž s povinnou dvojkovou Náhorní cestou. Pevná náhorní strana nabízí několik kratších cest do pětky. Doporučit lze např. “Cestu středem”. Údolní stěna je pro lámavost uzavřena.

Výrazná věž Opomenutá

Naopak cestou od Jahnova kamene lze lehce minout věž Opomenutá. Byla by škoda ji minout. Z náhoří Stará cesta za poctivých tři, z údolí dvě nádherné sedmičky s neveselými názvy: Vzpomínka na Jiřího Šlégla a Vzpomínka na Borka Metala († 1996, Tatry). Obzvláště s druhým jmenovaným se ve vrcholových knihách a průvodcích potkáme ve většině oblastí Dubských skal. Obě cesty vedou relativně pevnou mírně převislou stěnou, obě opatřeny po jednom kruhu.

Pod prvním kruhem cesty Vzpomínka na Borka Metala na věž Opomenutá

Více skal na jednom místě najdeme v zúžení mohutného údolí v místě, kde se odděluje několik menších. Zde jsou krom věží lezecky využity i dva masivy. Materiál je znatelně pevnější, než na výše uvedených osamocených skalkách. Okolo ústřední věže Zaječí hlava, prvně prostoupené německými lezci r. 1913, je několik dalších částí zajíce: objekty Zaječí hlava, Zaječí hřbet, Zaječí stěna. Společně s názvy cest dáme dohromady zajíce celého. Vyhlášený tzv. Zaječí komplet. Na Zaječí hlavu můžeme doporučit Zaječí pysk za VI od dua Martínek – Bělina. Ano, i tady byl. Co bylo lámavé, už tam není.

Na v blízkosti stojícího Sviště třeba Východní cestou za IV. Na Zaječí pracku odvážnou a fotogenickou cestou s lákavým názvem Via Canabis od již zmiňovaného Borka Metala. Doporučit naopak nemůžeme krásnou Aprílovou hranu na Zaječí hlavu – nad druhým kruhem jsou vosy! A jsou zde tradičně, tedy pokud lézt, tak brzo na jaře.

Mezi kruhy Aprílové hrany na Zaječí hlavu. O pár metrů výše hučí vosí hnízdo!

Na protější straně údolí se nachází několik kvakerských skvostů, vždy jen s několika málo prostoupenými trojkovými směry. V blízké budoucnosti tomu však tak už nemusí být… Oblast je domovskou fantoma Dubských skal Martina Čermáka, který tyto má doslova za barákem.

Zcela nejdále se dostaneme při hledání věže Strážce Ptačího údolí. Tento osamělý skvost oblasti nabízí krom zamešené trojkové Staré cesty z náhoří, také několik šestek z údolí a s kruhy. Pouští mírně převislá krásná Bouřková hrana. Výhled do kraje je za odměnu.

Údolní stěna Strážce Ptačího údolí

Oblast skály u Úštěka zcela vyjímečně není v CHKO Kokořínsko, ani žádné jiné. Udržovanou studánku najdeme pod hradem u potoka, spaní třeba na hradě – návod jak na to viz dále.

Nejbližšími dalšími oblastmi Dubských skal jsou skály na Koňském vrchu a v Kravích dolech. O těchto již v dalších pokračováních tohoto seriálu!

předchozí díly:


Zobrazit místo Skály u Úštěka na větší mapě

HRÁDEK / HELFENBURG patří městu Úštěk a nyní jej spravuje občanské sdružení Hrádek. O jeho krásách nám povyprávěl Martin Tučka, mj. jeden z kastelánů hradu.

Členové občanského sdružení Hrádek ze svých příspěvků a darů udržují zříceninu v dochovaném stavu. O víkendech otevírají hrad (věž) veřejnosti celoročně, v létě pořádají pracovní tábory, během roku pochod, bitvu, jarmark, nebo menší akce. Mimo ně zde také působí Konrád – duch oficiálně nepochovaného bývalého hradního pána, ten má hrad na starost především během týdne. Zjevuje se v bílém nebo černém podle nálady, může jako pták chodit po stropě, chodit původními komunikacemi a mosty (nyní vzduchem), procházet zdí, šplhat po hradbách ve všech směrech, zapalovat ohně, mizet jako dým, klepat na okna zvenčí, rozrážet nebo zamykat dveře. Vyprávějí se i mnohem méně uvěřitelné příběhy, mnoho zabarvených kaťat bylo již vypráno.

Helfenburg od Jahnova kamene

V 70. letech minulého století se o hrad starali trempové, kteří si hrad vysnili jako svobodné místo, a stanovili si pravidla chování, mezi které patřila např. také prohibice. Vedli si kroniku, zapisovali mimo jiné i práci a zajímala se o ně také státní bezpečnost. V této době byl hrad zarostlý velkými stormy, na katastrální mapě jako součást lesa. Před tím zde byly snahy o romantizaci a rozvoj turistiky, ale hrad je (bohužel) na odlehlém místě a krom výhledu z protější komunikace dobře ukrytý v lesích. Před Hradem stála také hájovna, pokusy s hospodou se nevydařily. Před tím tu působil německý turistický spolek Exkursion klub a snad také polský. Z té doby pochází rekonstrukce věže. Před tím se majitelé střídali, objevili se zde Švédové (pokus o poboření hradeb) i Husité. Celé to začalo někdy ve třináctém století, když Hanuš z Helfenburka prodal zdejší panství Arcibiskupství. Poté hrad sloužil jako dobře ukrytá pokladnice pro několik panství (tehdy bylo jako poklad míněno také např. obilí a další komodity) a několikrát bylo třeba jej přestavět a rozšířit.

Hradní věž – nejzachovalejší část hradu

Po tom všem hrad vydržel až dodnes a má zachovalé původní hradby. Další zajímavostí jsou dvě brány, širokou spodní a dvoudílnou horní (pro pěší a vozy), kterými se zvenku (!) dostávalo do hradu – jeho spodní hospodářské části a horní palácové části. Ve všech byly padací mosty překryté dnes dřevěným roštem. Komunikace mezi spodní a horní částí hradu není prokázaná, podobné “dvojhrady” jsou obvyklejší spíše v cizině. Na horní bránu v hradbě navazovala také druhá horní brána uzavírající palácovou část opět padacím mostem. Z mnoha pískovcových puklin a spár křižujícíh hradní masiv je nejmarkantnější puklina, probíhající celým hradem napříč od horní brány přes hradní studnu, jíž také využili při jejím hloubení. Skalní ostrožna byla pod věží vylámána a přeťata příkopem, materiál použitý na stavbu hradu, protější skalní dvjoblok – pozůstatek lomu, je také využíván horolezci, hrad jako historická památka nikoliv.

Mezi hradbami

Původní plány hradu se nedochovaly, pouze obrazy z mladší doby, převážně romantizované. V palácové časti můžeme podobu místností jen tušit, využití některých místností však známe – sklepení, konírnu a nad ní kapli, nebo také strážní věž v zadní části hradeb. Zajímavá je také branka v hradbě, která mohla ústit do předsunutých obranných pozic. Po celém hradě můžete ve zdivu spatřit mnoho částí ozdobných článků lemujících původní okna a vstupy, některé byly deponovány do přízemí věže. Studna byla zamřížována poměrně nedávno, poté co do ní někdo vhodil jeden z panelů tvořících dekl, ten nyní spočívá na starém vojenském čerpadle. Několikametrová vodní hladina sahá cca 40 m pod povrch (zkoušeno při vybírání trámů a odpadků).

Jeden z kastélánů Martin Tučka  (vlevo) vypráví nocležníkům děsivé historky na dobrou noc

Z větších činností sdružení a jeho předchůdců stojí za zmínku průzkum hradní studny potápěči, doprava původního špýcharu ze vsi a jeho znovusložení na nádvoří hradu. Spolupráce s archeology a kopání průzkumných sond k objasnění hradních částí – prostor mezi palácem a hradbou byl původně o mnoho níž. Všechny nálezy jsou v Litoměřickém muzeu, repliky kachlí si můžete zakoupit. Díky příspěvkům několika filmařských štábů vznikl také přístřešek na dříví a srub má autentickou dřevěnou střešní krytinu. Krovy a spodní trámy byly nahrazené. Na materiál přispívá také město, věž má novou podlahu a na střeše pochozí rošt. Nejnovější je dřevěný most spojující brány. Sdružení vydalo tištěného průvodce v českém nebo německém jazyce a mnoho pohledů. Město Úštěk vydalo turistickou známku (tudíž se jí snažíme mít k prodeji i na hradě) a také nějaké ty pohledy.

Po probdělé noci kastelán rád všem připraví kafe s duhovými bublinkami. Když se to podaří, ovšem.

Hrad je přístupný pouze pěšky, kolmo, či koňmo, také z vlaku nebo autobusu (Úštěk, Skalka, Blíževedly). Auto je možné zanechat v Úštěku, na louce u rozcestí “u jelena” (tato dopravní značka zde již bohužel není) cestou na Ostré (občas se zde krade), na Ostrém (nejbližší občerstvovna), ve Skalce, nebo na okraji pole u Rašovic. Dále pěšmo či na kole až ke spodní bráně hradu po turistických značkách (žlutá, zelená, místní okružní červená). Dovnitř hradu jen pěšmo, nikoliv na oři či bicyklu. Radno je zakoupit pohled a průvodce, prohlídnout celý hrad (palác zevnitř i pod hradbami, vystoupat na věž) a přispět do kasičky.

Na hradě vládne přísná prohibice – s otevřenou lahví jen za hradby!

Přespání možné VŽDY PO DOMLUVĚ se službou, pokud zde neprobíhá nějaká větší akce, poradí kam se vrtnout i tak. Najde se totiž často i místo pod střechou, ale stanování uvnitř hradu je na většině míst spíše nevhodné, zvláště ve dne. Akce se dají ověřit i telefonicky. V neděli je věž přístupná zpravidla do 16. hodiny. Nesluší se producírovat po hradním zdivu mimo cesty. Kámen vylomíte snadno, ale historická zedničina není snadná, natož aby někdo mohl obnovit původní stav věcí, jež neznáme. Celý hrad je z velmi měkkého pískovce, některé bloky se za mnoho let možná i samovolně zřítí. S tím mnoho nenaděláme, ale snad do té doby hradní zdivo vydrží v co nejpůvodnějším rázu a těm, co přijdou po nás, se zde bude líbit stejně jako nám a těm před námi.

Bohužel se občas najdou nenechaví návštěvníci, kterým nestačí ani mnoho zákoutí kam neprší a ohniště na nádvoří hradu. Marně se snaží dostat do míst, kde je složené harampádí a domnívají se, že tam je snad ukryté bůh ví co. Pak je energie členů sdružení oslabována nutnými víceprácemi.


  1. Komentáře: 9 - “Dubské trojky V – Skály u Úštěku”

  2. Josef Novotný | 15.08.2011 - 14:57:28 | Reagovat

    A já furt, proč je ta trhlina pod věží tak frekventovaná, oni tamtudy vybíhají do příkopu si přihnout rumu jako švícko z Pyšné princezny zpívat. :-)

  3. martan | 15.08.2011 - 18:12:16 | Reagovat

    Zas tak zlý to není, taková pěkná tradice pro ty co to znají:) Turisti o tom moc neví, leda si myslí, že na hradě najdou občerstvení a vono, nic. Notoři jezdí jinam, moudří si dají jedno cestou na nádraží a ví, že to doženou jindy, nebo se projdou zkratkou na Ostré;) Ale na té přirozené přitažlivosti děr něco bude, skoro každý kdo jde okolo, po ní alespoň okem zavadí,…
    Tak už je to ze šuplíku venku, docela se vám to povedlo. Za tu historii snad zlobit nikdo nebude, bylo to hodně volně po paměti, šťourové ať si najdou přesná data. K Opomenuté se nejlépe trefí od studánky, jako i k většině skal. Ještě lze doporučit přeskok na Konráda (2) z masivu dolů na věž, zpátky to zatím nikdo nedoskočil, ale pokusy už byly. Nejlepší lezecké počasí pro údolí je období delšího sucha.

  4. ZdeněkK | 16.08.2011 - 07:07:28 | Reagovat

    Dík za připomenutí, asi se půjdu na Jahnův kámen zase podívat. Už jsem tam nebyl skoro 1/2 století.

  5. martan | 16.08.2011 - 08:38:30 | Reagovat

    Jahn Stein – zkus září, na vrcholu by se už mohly válet pražené bukvice, ňam ňam. Pěkná je třeba údolní cesta, ale nezapomenutelná je stará: komín, přepad a rajbásek, krása.

  6. čermy | 17.08.2011 - 17:34:56 | Reagovat

    Sem se počase podíval coje na EC nového a hle pěkný povídání,hlavně ten Konrád :))
    A jeden zaječí prváč jsme letos spolu s Marťanem a jednou sympatickou učitelkou Katkou,udělali-Zaječí lekce VI. Vousy nevadí :-))

  7. čermy | 17.08.2011 - 17:37:08 | Reagovat

    ee vosy! :)

  8. th8 farming base december 2015 | 26.02.2016 - 19:53:38 | Reagovat

    qpfn.com

  9. new orleans voodoo | 13.04.2016 - 13:01:25 | Reagovat

    Thanks to my father who shared with me about this blog, this weblog is actually amazing.|

  10. clash royale gemmes gratuites | 26.04.2016 - 06:19:52 | Reagovat

    You could definitely see your enthusiasm within the work you write. The sector hopes for more passionate writers like you who aren’t afraid to mention how they believe. Always go after your heart.|

Post a Comment

Buď emailem informován na velké slevové akce a výprodeje zboží horolezeckého obchodu:

ECstore.cz

Zde vyplňte Váš email pro odběr akčních nabídek: