Jak se rodil Národní park České Švýcarsko

Autor Zdeněk Kropáček | Datum 07.03.2011

Před 20 lety, ještě za Československa, probíhala jednání mezi saskou a českou vládou o zřízení národního parku na území Českého Švýcarska (v DDR byl již národní park ustanoven prý posledním zákonem vlády německých soudruhů). Iniciativa byla – pochopitelně – německá. Oni si již dávno zmapovali, že příroda na naší straně hranice je s výjimkou soutěsek a Prbrány téměř liduprázdná. Chtěli za každou cenu vysazovat rysy (a podobnou tzv. původní havěť). To na jejich straně hranic bylo vyloučeno pro celoplošnou přemnoženost výletníků.

Rys

Proč byla příroda na naší straně tak zachovalá? Už na starých turmapách z počátku 20. století najdeme u spousty pěšinek poznámky „verboten“, zákazy, kterými si panstvo zajišťovalo klidné množení jelenů. A krátce po začátku budování socialismu, když od nás začali lidé prchat na Západ přes DDR do západního Berlína, bylo vyhrazeno téměř celé území současného národního parku pro zakázané pásmo doplněné hradbami z ostnatých drátů a střežené soldateskou „vojsko ministerstva vnitra“ s ostře nabitými samopaly a krvežíznivými vlčáky (tam byli rekrutováni kluci o kterých se předpokládalo, že jsou natolik tupí, že sami nezdrhnou). Někde byly namontovány nástražné systémy, nad Velkým Prkuželem byla k vidění cedule „Pozor-zaminováno!“. Dobová fotka ukazuje, kam se dál nesmělo.


Snad pro dokreslení – v některých závěrech roklí, kde se skalní stěny přibližovaly do úzké soutěsky, byla napříč natažena ocelová lana a na nich na řetězu byli zdivočelí psi, kterým jednou za den vojáci přinesli nějaké žrádlo (připomíná to cesta Psí stráž na Starou Václavskou stěnu – přímo v její spádnici taky byl jeden takový psí útulek). Psa po nějaké době museli odstřelit a dali tam dalšího.

A právě teď probíhá dvacáté výročí slavného mezinárodního pochodu, kterým chtěli předsedové saské a české vlády könig Kurt Biedenkopf a trpaslík Péťa Pithart stvrdit společný zájem na vzniku NPČŠ. Pochod se měl konat ze saského Zeughausu do Mezní Louky a pro jeho přípravu byly zřízeny přes bažinatý úsek na naší straně dřevěné můstky – jakási haťová cesta. To bylo ale včas všímavými trempíky objeveno a zlikvidováno (nejspíš osadou Black Wolf, sídlící nedaleko) a tak páni premiéři došli k bažině a aby si nenabrali do bot museli otočit zurück . Tak to byl první reálný protest veřejnosti proti přípravě NP.

O něco později, to už platilo usnesení děčínské městské rady že nesouhlasí s NPČŠ, zavítala do Děčína parlamentní delegace výboru pro životní prostředí. Měla na programu vyslechnout řeči okresního přednosty a hlavně šéfa CHKO Labské pískovce Wernera Hentschela (který se už viděl na trůnu ředitele NPČŠ) a pak učinit exkursi spojenou s Hetschelovým výkladem. Podařilo se mi tam vniknout a na okresním úřadě promítnout slavné delegaci rozsáhlý, tendenčně antiparkový videofilm. Bylo to zpracováno profesionálně s tehdejší děčínskou televizní společností TV Lyra, taky to v TV promítali.Vnikl jsem i do autobusu a na jednotlivých expozicích jsem řádně komentoval Hentschelovy výklady – třeba když se v jedné vesničce H. rozplýval, jaký je to vlastně skanzen, upozornil jsem delegaci na odporné rekreační novostavby na vstupu do vesničky, povolené jeho správou CHKO. Jinde, když H. líčil, že tohle jsou unikátní jádrové borovice „kernkiefer“ – upozornil jsem delegaci, že opodál nechala jeho správa CHKO vykácet obrovské borovice vejmutovky a nechala je tam v rozporu s lesním zákonem shnít. A tak to pokračovalo až k „pracovnímu obědu“ v Klepáči ve Hřensku, kde mě poslanci ujistili, že žádný NP neschválí.

Následovalo krásných 8 let s lezením a bivakováním podle libosti, bez vyhlašování prvních zón, plnících funkci dřívějšího Zakázaného pásma. Pak byly nějaké volby, socani si dali do volebního programu zřízení NP a protože to byl nejsnáze splnitelný bod, tak to k 1.1.2000 zavedli. NP začal s ochranou území podle svého zákona, což nám přineslo řadu omezení, o jejichž účelu lze pochybovat. Ale taky začala marketingová akce, jejímž důsledkem je přemnoženost návštěvníků (pozor – ne horolezců!). V prvních zónách, kde za vstup hrozí i pokuty a správní řízení, se vesele těží (teď už nejen nepůvodní vejmutovky, ale i smrky, ke kterým se na rozdíl od Šumavy nikdo nepřivazuje). Na obrázcích je vidět, jaké mašinky tam jezdí a že drancují smrky v první zóně (dva červené pruhy na stromě značí hranici 1.zóny), vytěžené megahaldy dříví jsou každé jaro všude, kam pro ně mohou zajet kamiony.

Mašinka

Cesta do 1. zóny NP


Hromádky dříví u Mezní Louky

Dalo by se pokračovat o kroužkování ptáčat černých čápů a dalších přestupcích proti přírodě, ale to nemá žádné řešení. Na NPČŠ parazitují další organizace, třeba v.p.s. České Švýcarsko, usilující o další zvyšování výletnického ruchu (prý nejlepší to bude, až bude NP vyhlášen památkou UNESCO, to se kšefty pohrnou a nastane skutečný „rozvoj“ území).

Co bude dál? Pokus o rozšíření NP do Tisé zatím zkrachoval. Plán rozšiřování NP je ale mnohem ambicióznější – viz mapka.

Plán rozvoje, klik na max

Ve výhledu se budeme moci ještě těšit na propojení Tisé přes Sněžník a oba břehy Labe do Hřenska. No pořád je to lepší, než kdyby na Sněžníku, Winterberku, Růžáku a na Jetřichovických vyhlídkách, byly větrníky a do k jihu orientovaných skal byly natlučeny panely fotoelektráren.


  1. Komentáře: 5 - “Jak se rodil Národní park České Švýcarsko”

  2. Franta | 04.07.2011 - 11:08:03 | Reagovat

    Díky za objasnění mých domněnek a sice, že to je celé nesmysl a pouze další rýžování peněz na již tak vyčerpané přírodě. S tím, že je to pořád lepší než ty “větrníky” a “fotonky” souhlasím, ale kdyby to bylo stále CHKO myslím, že by se nic nezměnilo. Takže vybudování NP byla zbytečná věc a stála opět obrovské peníze, které by se daly využít někde jinde.

  3. Josef Novotný | 05.07.2011 - 07:27:31 | Reagovat

    OPS České Švýcarsko je krupiér k rozdávání žetonů v ruletě zakázek na území NP. Stačí se podívat, kdo sedí ve správní radě a že zakládací listina má opět nové datum 16.6.2011. Také seznam sponzorů napovídá. Pak se nemá dřevo nastojato štěpkovat na dotované palivo v elektrárnách. A občane plať.

  4. element | 06.07.2011 - 06:25:01 | Reagovat

    klucí opálený, ty to někam dotáhnou

  5. kuba | 11.07.2011 - 15:21:40 | Reagovat

    trošku moc zaujaté, nemyslí autor?

    jen ať se smrky těží, stejně tam nemají co dělat(ostatně jako na Šumavě-co to je za nápady chránit plantáže na dřevo?), zajímalo by mne, zda je tam potom taky vysazují? esli jo, to je špatný.
    jináč s tezí, že turismus/podpora místních podnikatelů škodí přírodě(spíše krajinnému rázu) plně souhlasím.

  6. element | 22.07.2011 - 13:54:34 | Reagovat

    Já si zase myslím, že každá oblast ma svojí kapacitu a pokud není překročena, tak spojení turismu/podpora místních podnikatelů je důležitá pro údržbu krajinného rázu. Problémem je, pokud se kapacita uměle navyšuje, třeba výstavbou parkovišt, nebo redukcí přírodních překážek pro větší pohodlí turistů. To se bohužel děje a mají na tom podíl jak podnikatelé, tak přilehlé obce, tak i oficiální orgány přírody. Bohužel zde dochází rovněž k omezování vstupu do přírody uměle vytvářených chráněných oblastí, které rovněž nějakým způsobem omezují region a podílejí se na změně původního krajinného rázu. Jestli k lepšímu, nebo k horšímu, to nejlépe ohodnotí lidé, kteří tam žijí.

Post a Comment

Buď emailem informován na velké slevové akce a výprodeje zboží horolezeckého obchodu:

ECstore.cz

Zde vyplňte Váš email pro odběr akčních nabídek: