Malá Fatra jinak, aneb lužické sedmistovky ve všech ročních obdobích

Autor Vlasta Musil | Datum 03.30.2011

Na podzim loňského roku povídá Ranpa, co takhle dát si v březnu hřeben Malý Fatry, pojede taky fyzikus Martin se svojí novou kočkou a další severočešky. Kupuju tedy sněžnice za 4 tisíce do hlubokýho sněhu, abych před mladýma holkama obstál. Tři týdny před akcí mailuje Ranpa, hele není sníh, pojedeme na lužický sedmistovky, parta je dobrá, jedu já a Míša.

Tak jsem zlákal ještě Milana, kámoše mýho ražení (tedy věku). Ranpa o nás říkává – “věkovej průměr 80″. V pátek 18.3.2011 v devět večer nás autobus vyplivne na zastávce Líska. Místo pro bivak určujeme po 300 metrech stoupání. Zavěšujeme plachtu 4×6 m, určenou zřejmě pro původní počet účastníků. Déšt se sněhem shora, pod nohama bílá břečka, vítr, no takovej podzimní hnus fialovej. Atmosféru vylepšuje Míša, gratuluje mi k včerejšímu svátku s lahví sektu Söhnlein Brillant a čerstvými jahodami v rukách (že by už jaro?). Ze stromů crčí, přesto se Ranpa vrhá k zemi a za pomoci několika hrstí dovezenýho suchýho dřívího z údolí labskýho rozdělává oheň.

Po bujarém večírku nás čeká první kopec – Studenec. Jako z pohádky, hezký je, ale vidět není. Mlha, na stromech námraza, za nehty zalézá (zima jak má bejt). Dál klesáme směrem k civilizaci dle azimutu, skalky nám ale komplikují cestu. Až stopy jezevce nás vyvedou na silnici k osadě Mlýny.

Radost z prvního dosaženého vrcholu – Studenec

Nuda několika kilometrů po asfaltu je zpestřena pohledem na železniční trať. Dost netradičně zde neleží koleje na pražcích, ale pražce visí na prohnutých kolejích. Zkurvená povodeň. Projdeme Kytlicí a stoupáme na Malý Buk, mezi stromy z dálky vyhlížíme nádherný, stříbřitě zářící kužel Klíče. A nezklamal. Vítá nás hlubokým sněhem, námrazou na stromech, ledovým větrem (nefalšovaná zima), taky nádherným osvětlením, že by každej fotografista záviděl.

Zápis do návštěvní knihy na vrcholu Klíče

Pohled z Klíče na severozápad v kontrastu právě střídajících se ročních období

Dost bylo focení, velí Ranpa k rychlému návratu, zpátky po červený a nastoupat na Velký Buk. Částečně divočinou, částečně po cestě, po které se valí jarní vody. Prohlašujeme to za potok a nabíráme “pitnou” vodu. Na vrcholu Velkého Buku nás opouští purpurové slunce a vlády se ujímá paní zima – sníh a mráz. Bivak je ve znamení sušení ponožek, Míša suší nad ohněm, já na holém břiše, jak mě to kdysi učil Amundsen. Měsíc v úplňku umocňuje nádhernou londonovskou atmosféru.

Ráno na vrcholu Velkého Buku. Trochu pofukovalo, trochu mrzlo.

Ráno sestupujeme a pokračujeme přes Bouřný divočinou a dál po silnici do Dolní Světlé. Naše scvrklé žaludky se rozzáří při pohledu na otevřené dveře hospody. Máme za sebou polovinu vrcholů – už je načase. Ranpa vstupuje první avšak na prahu stihne přečíst nastěnku a zvolá – přátelé zpět, je zavříno. „Přátelé pojďte dál“, ozve se z chodby. Vzápětí bodrá hostinská již nosí na stůl polívku a pivo. Při placení pak pronese – “a chovejte se slušně”. Doteď nevím co tím myslela, ale vnímám to jako kamarádské plácnutí do zad – “buď v poho kámo”. No není to radost vypít pivo v takový hospodě? Ve dveřích se srážíme s Martinem, který nás dohonil autem, aby nás podpořil v našem počínání.

Kouzlo krajiny je přímo úměrné počtu viditelných obzorů

Fyzikus s námi absolvuje cestu do Krompachu a výstup na Hvozd, dále po německé cestě ve směru hranice. Nad Jonsdorfem obdivujeme Orgel – Pfeifen – Steine, kde “glühender Lavafluss erhitzte den Sandstein, durch Abkühlung zersprang dieser in Säulenform”, jak praví nastěnka, prostě pískovec se opičí po čediči a vytváří sloupcovitou odlučnost. U Falkensteinu se s námi Martin loučí a vrací se k autu v domnění, že tím omluvil svou neúčast na zbylých devíti vrcholech. Nabíráme vodu, tentokrát z potůčku, ó ten luxus.

Dále pokračujeme směrem k Luži, ale ještě pod kopcem budujeme třetí bivak, tentokrát již na mechu a kapradí, po bílé barvě ani památky – jaro nás vítá. Řežeme, lámeme, sekáme co se dá. Míša staví hranici, asi má boty dost mokrý. Máte sirky?, ptá se. Odpovědi ani činu se nedočká. Přesto za chvíli plápolá oheň do jednoho metru. Vedou se řeči o její slině, která asi není jenom jedovatá…! Teplota se drží na hodnotě plus nula, takže se mokré pohory dají snést. Kovbojské fazole s uzeným na ohni jsou důstojným ukončením dne. Samozřejmě s následnými doušky čtyřech druhů kořalky, jak jinak, když jsme čtyři. Vlastně pět, Měsíc po úplňku je taky kámoš. Výstup na Luž po ránu, hlavní to kopec těchto hor, byl již zábavou. Tušíte, že u předchozích vrcholů tomu tak nebylo? Dobře tušíte!

Pánvička, fazole, uzený. Jak za starých časů…

Následoval Weberberg a Pěnkavčí vrch, vše v lesích, ve sněhu, za prudkého slunečního svitu (zima v souboji s jarem) a potom sestup k Tolštejnu (léto!!!) a konečně na poslední kopec – Jedlovou. Výhledy z rozhledny, hospoda, toasty, pivo, rum… a po sjezdovce do Jiřetína. Autobus a vlak nás spolehlivě dopraví k Ranpovům do Doního Žlebu. Nevím jak kdo, ale za svou osobu říkám – dost výživný! Lužickým sedmistovkám zdar.

Vlasta Musil

P.S.: Ptám se ženy, zda mám napsat zatracená povodeň či zkurvená povodeň. Povodeň je vždycky zkurvená, odvětila.

Kompletní útočné družstvo (na vrcholu Bouřného), zleva: Milan, Míša, Ranpa, Vlasta


  1. Komentáře: 9 - “Malá Fatra jinak, aneb lužické sedmistovky ve všech ročních obdobích”

  2. Papouš | 30.03.2011 - 11:20:56 | Reagovat

    like

  3. Lukas | 30.03.2011 - 12:07:25 | Reagovat

    Pekne jste si sedmistovky uzili.
    My z Vdf a okoli jsme luzicky sedmistovky chodivavali (snad jeste nekdy pujdem – posledni roky nejak nejsou zajemci :-() v jednom dni.
    Vzdy na konci zimy, kdy se pomalu prodluzuje den.
    Ale pravda, sli jsme nalehko a to je jiny kafe.

  4. Čibi | 30.03.2011 - 13:54:42 | Reagovat

    teda když jsem tě lákal, tak neeee :-) a teď o tom neřeknete ani slovo. Býval bych šel.

  5. ranpa | 31.03.2011 - 08:19:26 | Reagovat

    bys nám strašně snižoval věkový průměr. se domluvíme, až budeme taky v důchodu, jó?

  6. Čibi | 31.03.2011 - 09:57:37 | Reagovat

    jak snižoval průměr? Po ránu se někdy cítím na sto let ;-)

    Za den teda ale nevím, jak to zvládnout….To snad běháte, ne? I když Lukáš je takovej chrt… ;-)

  7. Světlana | 01.04.2011 - 07:09:52 | Reagovat

    Zdravím všechny zúčastněné
    a pochvalně, se špetkou závisti nad tou krásou, plácám po ramenou.
    Jooo kdo umí umí…. .)

  8. ranpa | 01.04.2011 - 20:57:01 | Reagovat

    díky, oheň dělat všichni umíme, ověřeno

  9. Světlana | 04.04.2011 - 13:11:27 | Reagovat

    joooo kdyby šlo jenom o oheň.. .)

  10. 1/4-Inch Drive Click Torque Wrench | 07.04.2016 - 21:50:43 | Reagovat

    I know this web site presents quality based posts and additional stuff, is there any other website which provides these stuff in quality?|

Post a Comment

Buď emailem informován na velké slevové akce a výprodeje zboží horolezeckého obchodu:

ECstore.cz

Zde vyplňte Váš email pro odběr akčních nabídek: