Povídání z pod vrcholů

22 Led

Jindřich Strauss z Dolního Žlebu není jen výborný horolezec, autor několika prvovýstupů, dlouholetý člen HK Děčín, velice dobrý šachista a převozník na Labi (psali jsme o něm třeba ZDE), ale také nepřekonatelný vypravěč. Vypráví dobře, rád a hlavně si hodně pamatuje. Nejrůznější příhody vám ochotně poví snad na každého významnějšího lezce z údolí Labe i okolí.

Jindřich Strauss na Jeptišce – Jižní cesta VIIb.

Není divu, že už před mnoha léty ho kamarádi z děčínského oddílu přemluvili k sepsání svých pamětí. (Dost možná pak někteří z nich toho zalitovali. :o) Výsledkem byla sice útlá, ale na krátké a veselé příhody ze skal, hor i osobního života tehdy nejznámějších lezců v Labských pískovcích, bohatá brožura s názvem Povídání z pod vrcholů.

  • KNÍŽKA KE STAŽENÍ ZDE

Nasmějete se při čtení příhod takových legend, jako byli a jsou Karel Krombholz, Helmut Weigel, Radek Kotala, bratři Weingartelovi, Míra Michlík, Petr Laštovička st., Petr Štěpán, Jaroslav Uher, Ruda Zabilka, Karel Bělina a mnoho dalších.
Jindra Strauss mi „dal“ copyright už v dobách CAO News, ale nakonec se, až na pár výjimek, jeho vzpomínky do tohoto časopisu severočeských horolezců nedostaly.

Obálka díla 

Jsem rád, že teď mohu jeho báječnou publikaci uvést na serveru nejen severočeských horolezců.

Příjemné čtení!

6 odpovědí na “Povídání z pod vrcholů

  1. Staré pověsti labácké, naprostá perla. Tímhle měla být prošpikována kniha Ó horo, aby získala šťávu. Díky oběma Jindrovi i Houbovi.

  2. Je to moc fajn, že Euroclimbing splnil svůj slib a Povídání z pod vrcholů může potěšit další generace lezců.

  3. Všem třem nám bylo třináct a díky korespondenčním lístkům jsme se sešli úplně přesné první den prázdnin ve Skaláku. Po bivaku pod Sluneční věží jsme se ráno probudili, bylo světlo a tak jsme šli lézt to, o čemž jsme celou dobu snili. Údolní Blatník, Netopýrka na Mnicha a Údolní Podmokelská. Pak na nás přišla žízeň a tak honem ke Kořenáči pít. Cestou jsme potkali hajnýho a: „Pane, kolik je prosím vás hodin? Půl sedmé“, odpověděl. A tak začalo moje lezení na písku! Kamarádi se jmenovali: Pavel Rose (+ Trolrygen), Vladimír Farkaš (toho času USA) a já – Honza „Drobek“ Krch.

  4. Až dnes jsem si našel chvíli, abych knihu přečetl. Jedním slovem NÁDHERA.

    Děkujeme za prima čtení!

Komentáře nejsou povoleny.