Náš převozník

Autor Zdeněk Kropáček | Datum 11.30.2010

Motto: Převozník tě vždycky převeze. Buďto tě převeze, nebo tě převeze tím, že tě nepřeveze.

Jindra Strauss, stejně starý jako já, začal lézt stejně jako já v roce 1959. Na svůj první výstup vzpomíná: “Jednou při houbaření jsem se octnul u nástupu Staré cesty na Mnicha. Tohle přece vylezu, napadlo mě a tak jsem to vylezl. Do knížky jsem zapsal Strauss – amatér“.

Strauss amatér. “Amatér” je z neznámých důvodů vygumováno, ale přesto znatelné

Pro syna převozníka starého pana Strausse nebyl problém kontaktovat zkušené horolezce, aby ho vzali na skály, ale ti o nováčka neměli zájem. Tak oslovil Jindru Švihnose, vzali konopné lano na tahání loďky a na přivazování kozy a začali dobývat vrcholy. Brzy zjistili, že při slaňování tři z pěti pramenů toho lana praskly… Bližší informace a další drby se můžete dočíst ve skvělé brožurce Povídání z pod vrcholů, kterou Jindra Strauss před časem vydal.

Obálka brožurky (pozn. redakce – připravujeme webovou reedici tohoto skvostu)

Jindru jsem poprvé potkal v červenci 1961 pod nádhernou Neuberovou věží v Tisé, kde nám ukázal, kudy se na ni leze.

Dobývání Neuberovy věže podle Jindrovy rady

Pak už jsme se potkávali častěji – ve skalách a také u něj, v jeho hodinářství, na oddílových schůzích, později také ve vrcholové komisi. Jindra je velký koumák, hraje výborně šachy a má dar domyslet tahy dopředu. Tak třeba když v roce 1974 založil Běh Labákem, šlo mu nejen o fyzickou aktivitu horolezců, ale i o impuls k dokončení stavby oddílové horolezecké chaty ve Žlebu. Pro přesné změření trasy využil kus provazu, na koncích přivázaného k lyžařským hůlkám, které tak měly danou vzdálenost – a pak s manželkou šli od tyčky k tyčce a dělali si čárky, kolik tyček už ušli – takový pravěký styl, ale funkční. Tradice Běhu Labákem trvá dodnes, jen ho už dlouho nedělají pro sebe horolezci, ale děčínští atleti.

Když v roce 1978 spadly skály na silnici do Hřenska, začali se horolezci zajímat, co spadne jim. Tak jim v roce 1981 spadla i Neuberova věž v Tisé a na seznam ohrožených vrcholů se dostala i Jeptiška s řadou prasklin pod vrcholovou hlavou. Jindra Strauss se ujal organizace akce, ve které byly v roce 1982 za spolupráce Pedra a Pítrse Laštovičky a Vládi Zeleného praskliny zabetonovány a zazděny.

Článek z okresního plátku JISKRA

Jindra má nejen spoustu výstupů na písku a v horách, ale proslul i jako vynikající cvičitel a trenér horolezecké mládeže.

Jeschkova cesta na Kapelníka

V závodech horolezecké zdatnosti, které se tenkrát konávaly, získávala děčínské omladina jedno vítězství za druhým.

První pomoc v mezinárodním závodu u Hohensteinu

Bafuňáři hodnotí výsledky

  

Závod mládeže v Jizerkách

Teorii a metodiku horolezectví Jindra obohatil o Straussovu metodu dopomoci po pádu, která mohla dopravit spadlého prvolezce na štand použitím principu kladkostroje z karabin a prusíků a váhy a síly jistícího. To má význam neustále, ale v době kdy teprve začínaly šité prsní úvazky a řada lezců se ještě navazovala prsním úvazem přímo na lano, tedy v době před příchodem sedáků, kdy se v prsním úvazku dařilo umírat během dvaceti minut (v důsledku omezení krevního oběhu sevřením tím prstním úvazem) to mělo význam zcela zásadní.

 Obrázky z učebnice HOROLEZECTVÍ pro cvičitele všech tříd z roku 1987 -05

Letos v létě hodně pršelo a byly povodně a velká voda, EC o tom informoval. 29. září si Jindra všiml, že se na plovácích a lodičce závěsného lana zachytilo velké množství větví a klád. Na malé pramici vyrazil to vyčistit, ale prudký proud strhl pramici pod lodičku a obojí se převrátilo (pramici pak přivezli z NDR).

Jindra – co se pohybu ve vodě týče byl oblečen jako sebevrah – se na poslední chvíli zachytil boku převrácené lodičky a začal volat. Žlebáci zavolali sanitku, ale ta na to pak jen bezradně koukala z druhého břehu. Pak místní hasiči vzali druhou pramici a jali se Jindru osvobozovat, ale podařilo se jim ho ve vodě dopravit k prámu, kde Jindra zůstal zaklíněn kolenem za vlečné lano… A pak byl konečně zachráněn, kulhá dodnes. Tak tyhlety tahy dopředu nebyly dobře promyšleny, Jindrovi dalo Labe málem šachmat.

Jindra (vpravo) při čištění loďky po letošní letní velké vodě. Takhle nějak to mohlo vypadat v téměř osudný podzimní den… (foto EC)

A jak jsem se dostal k povídání o svém starém kamarádovi? Na upozornění známých jsem se díval na dost debilní pořad v TV o dobře utajovaných vraždách, kde hovořili o hromadné vraždě ve Hřensku. Docela sprostě tam nebyla ani zmínka o Jindrových zásluhách na řešení té tragédie – a to mě zvedlo za židle.

V září roku 1987 našla skupinka děčínských horolezců při sestupu od Kruchého cimbuří dvě lidské lebky . Případ oznámili a rozeběhlo se šetření. Policajti (tenkrát Veřejná bezpečnost) si k pátrání ve skalnatém terénu přizvali horolezce, mezi nimi i Jindru Strausse. Ukázalo se, že šlo o skupinu tří mladých lidí, kteří trávili dovolenou putováním a lezením mezi Brtníky a Hřenskem. Zřejmě hodlali bivakovat nedaleko turistické stezky, právě tam, kde později nalezli smrt. Policajti pak mlžili, že šlo o zabití bleskem, ale Jindra, který našel stopy jednoznačně svědčící o vraždě, se do případu zakousl jako buldok. Zjistil si spoustu údajů (třeba rozpisy hlídek pohraničních policajtů, propátral vyšetřovací spisy) a dal dohromady velmi logické vysvětlení průběhu této hromadné vraždy a s obrovskou osobní statečností označil viníka, tehdejšího majora a šéfa pohraničního oddělení Veřejné bezpečnosti z Hřenska. V souvislosti s tím logicky vyvodil, že ten vrah spáchal ještě řadu dalších hrůzných vražd. Protože policajti i estébáci Jindrovi jeho řešení vymlouvali a vyhrožovali mu, Jindra hledal po pádu totality dopomoc u nových potentátů s otevřením případu u Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu, ale nové staré vyšetřovatelské struktury to opět daly k ledu. Ten vrah byl později po revoluci pro nějakou malichernou záminku suspendován, přeložen do Maxiček a snad už zemřel…


  1. Komentáře: 32 - “Náš převozník”

  2. Papouš | 30.11.2010 - 08:48:22 | Reagovat

    Parádní!

  3. ros | 30.11.2010 - 09:34:06 | Reagovat

    zeru to, diky

  4. Jilm | 30.11.2010 - 09:35:13 | Reagovat

    Fakt zajímavý článek.
    O té vraždě by bylo zajímavé zveřejnit ty informace co Jindra Strauss vypátral. Furt to není vyřešené a spousta lidí se toho bojí, protože neví co se tehdy stalo. Bylo o tom snad kdysi i v Navlastních očích…

  5. Ruda | 30.11.2010 - 11:19:17 | Reagovat

    Pokud si pamatuji, byli v tzv. zakazanem pasmu na hranicich s byvalou NDR nasazeni slovensti pohranicni vojaci, kteri neumeli nemecky. Dochazelo tam casto ke slovnim prestrelkam mezi nimi a nemeckymi lezci, kteri casto prekrocili hranice, hlavne ve Hrensku a okoli. Jeden takovy inicident byl znamy a mozna si ho jeste pamatuje i Honza Bilek, kdy si Nemci stezovali. Pry byli pod vyhruzkou zatreleni nuceni prerusit cestu na jedne vezi a eskortovani zpet do NDR.

  6. ZdeněkK | 30.11.2010 - 12:41:20 | Reagovat

    Jo Rudo, to už nějaký čas nebylo zakázané pásmo s pohraničníky, ale od roku -tuším 1968- to bylo “Pozor! Hraniční pásmo! Vstup jen na povolení” a později /datum nevím/ tam byly jen ceduje “Pozor! Státní hranice! už bez pásem.
    Hlídala to uskupení Pohraniční stáže VB. Ve Hřensku měli základnu kus před kostelem. O zaražených samopalech do hrudníku, telefonování “kur.. do pí.. kanceláriju” a následném vyšetřování z doby zakázaných pásem bych mohl vyprávět…:-)

  7. Pepa Hozák | 30.11.2010 - 17:26:16 | Reagovat

    Moc pěkný a hlavně záslužný článek. Organizaci “Běhu Labským údolím” ale nepřevzali lehcí atleti. Především péčí Ivana Stíbala tato tradice pokračuje přes děčínský oddíl orientačního běhu. Rád bych zmínil ještě jeden kladný bod /z mnoha jiných/ Jindry Strausse a to zprovoznění a péči o věžní hodiny na děčínském zámku. Hozák

  8. pavlas | 30.11.2010 - 19:49:30 | Reagovat

    Ahoj mohl by někdo napsat o tý vraždě něco víc díky

  9. Miki | 30.11.2010 - 22:03:38 | Reagovat

    Jedním dechem! Krása…

  10. martan | 30.11.2010 - 23:18:43 | Reagovat

    Ty jsi taky dobrá studnice Zdeňku:) Prozradí mi někdo co to je za knížku a kde to seženu tištěné?

  11. EC | 30.11.2010 - 23:53:12 | Reagovat

    Brzo vyjde reedice této publikace přímo na EC. Tištěné asi už jen v nějakém antikvariátu.

  12. Jeník Pleticha | 01.12.2010 - 07:22:55 | Reagovat

    Paradní článek i fotky.Těším se na další.

  13. Leošák | 01.12.2010 - 07:56:06 | Reagovat

    Díky, díky, skvělé a zajímavé počtení víc takových!:)

  14. Piškot | 01.12.2010 - 13:09:55 | Reagovat

    Jo, parádní!

  15. Lada Vörös | 01.12.2010 - 15:33:03 | Reagovat

    paráda!

  16. Veronika | 01.12.2010 - 18:54:48 | Reagovat

    super článek. Takoví lidé jsou inspirací, dobře, že se o nich píše.

  17. Houba | 02.12.2010 - 09:05:34 | Reagovat

    Parádní článek a parádní fotky!! Hlavně ta z Neuberky má dneska velkou historickou cenu. Tenkrát se hodně tvrdilo, že při posledních návštěvách vrcholu před jejím pádem se celá věž viklala. U tak obří masy pískovce si to moc nedovedu představit. Škoda jí..

  18. ZdeněkK | 02.12.2010 - 13:04:04 | Reagovat

    Neviklala se, ale měla prasklou jednu nohu u řady děr a tunýlků v patě náhorní stěny. Tenkrát jsem to objevil a rok marně prosil kamarády a hochy z horosvazu, aby se s tím něco udělalo (podezdilo, zacpalo betonem). Jen Karel Johanovský z Loko Ústí byl ochten zajistit pumpu na dopravu betonu… Neuber padl 22.listopadu 1981 po roce marného snažení a doprošování, proměnil se v hromadů balvanů a písek.

  19. Čibi | 03.12.2010 - 10:54:07 | Reagovat

    Parádní článek, miluji vyprávění starých pardálů ;-)….snad se neurazíte.

  20. Ben | 03.12.2010 - 16:38:52 | Reagovat

    ahoj děčíňáci, někde v devadesátých letech jste vydali parádní knížku s lezeckými i jinými příběhy z Labáku a okolí. dala se koupit na jednom ze Zabilkáčů. byla by šance i na reedici tohoto skvostu?

  21. tomáš | 13.02.2013 - 08:53:39 | Reagovat

    Nemě nějaký dočinění s boxem ? Není to tenhle ? http://www.vojensko.cz/14-rps-maxicky?image=4

  22. tomáš | 13.02.2013 - 09:07:23 | Reagovat

    Docela se o to co se stalo v roce 1987 zajímám, oba z VŠCHT jsem znal, myslím si, že PS a StB, kryla vraždu z ideologických důvodu, o kterých zatím pouze spekuluji, ale domnívám se tak na 80 %, je možno na pana Jindru Strause získat kontakt ?

  23. ranpa | 13.02.2013 - 14:00:06 | Reagovat

    Služební tel. na přívoz: 775 866 527. Je to 50 na 50, střídají se dva. (momentálně je teda přívoz pro vysoký vodní stav mimo provoz)

  24. ZdenekK | 13.02.2013 - 14:02:46 | Reagovat

    Ahoj Tomáši, mail na Jindru ti nedám, ani telefon. Nejlépe je k zastižení přímo u přívozu, kde také u řeky bydlí. Určitě mu dojde i lístek s adresou Přívoz Dolní Žleb. Jinak se na detaily můžeš zeptat současného primátora Děčína, ten byl tehdy jeden z esenbáků, co to vyšetřovali. Mě ještě v roce 1991 do očí lhal, že je zabil blesk… Krátce nato povýšil na ředitele OŘ PČR. Třeba už smí mluvit. Zdeněk

  25. Josef Novotný | 13.02.2013 - 16:16:12 | Reagovat

    Taky jsem znal jednoho tenkrát mladého esenbáka z České Lípy. Jmenoval se Jan Noga a dojížděl do Ústí, kde začínal u kriminálky. Tenkrát ve výtahu nic neprozradil, jen poznamenal, aby jsme s těma baťohama zatím do Hřenska nejezdili. Před dvěma lety byl JUDr. plk. Jan Noga – ředitel kriminální služby, pak se nějak svezl s podezřelými tituly z nějaké slovenské školy, kde je mu konec, nevím, třeba už teď může taky mluvit. Primátor Penalta marodí někde na IKEMu nebo kde.
    (Ty, brďo, to je bulvár.)

  26. slávek | 19.08.2013 - 16:52:16 | Reagovat

    zdar co jsem slyšel tak tam těch záhadných úmrtí bylo víc.ztratily se tam i nějaký lidi a už je nikdo nikdy neviděl.stopy vrahů by mohli prý směřovat i do německa.spousta detailů nedává smysl.

  27. Anonymous | 10.12.2014 - 14:49:16 | Reagovat

    Zdravim,sháním kontakt na Jindru Strausse,tel.popripade adresu dekujipredem.E-mail m.hami@seznam.cz

  28. ZdeněkK | 11.12.2014 - 11:34:52 | Reagovat

    Ahoj Anonyme, o tom bylo už před časem – viz 13.2 2013.

  29. Jiří | 09.08.2015 - 18:22:21 | Reagovat

    Dobrý den,

    v tom článku jsou nějaké dosti výrazné nepřesnosti.
    Není možné, aby se dotyčný J.S.”propátrával spisy” atd. a následně mu za to vyhrožovali přísl. SNB a StB.
    K vyšetřovacím spisům neměl přístup jen tak někdo a jestliže by byl tento spis v archivech MV, tak by se muselo čekat na jeho odtajnění, což by rozhodně nemohlo být koncem osmdesátých let.Můžete tuto nesrovnalost nějak dovysvětlit ? Také bych s tímto Jindou S. rád mluvil. Sám se zajímám o podobně nevyřešené případy, ale poněkud staršího data. S pozdravem Jiří Adámek

  30. Petr D | 08.10.2015 - 20:34:45 | Reagovat

    Také se o případ zajímám a rád bych jej konzultoval s někým, kdo oběti znal.

  31. Anonymous | 26.11.2017 - 17:41:08 | Reagovat

    Jiří, spisy mu mohl nekdo vynest nebo umoznit do nich pristup, to se dee jeste dnes a driv to myslim ani nebylo tolik hlidane jako dnes

    Jasne ze clanek je s nadsazkou a kazdy si bude razit svou hypotezu, no kdyz se nezjistila ani pricina smrti, tak ani ten blesk nejde vyloucit, jakkoliv je malo pravdepodobny.

    Vsimli jste si ze v den udajne smrti 29.6. meli oba kluci svatek? Teda nechci z toho nic dovozovat, je to pravdepodobne jen nahoda…

    Spis z te doby je uz k mani v archivu nezpecnstnich slozek. Spis z UDV jeste UDV pustit nechce.

    Stopa ze vede do Nemecka? Tak to je spis na mistni znalce pomeru, podle povidacek mistnich se meli ten den pohadat s Nemci, je to v novinovem clanku z 1992, ktery je citovan v knize Dobre utajene vrazdy a jde dohledat na netu v ukazce z knihy.

  32. Jenda | 26.11.2017 - 17:44:40 | Reagovat

    Jiří, spisy mu mohl nekdo vynest nebo umoznit do nich pristup, to se dee jeste dnes a driv to myslim ani nebylo tolik hlidane jako dnes

    Jasne ze clanek je s nadsazkou a kazdy si bude razit svou hypotezu, no kdyz se nezjistila ani pricina smrti, tak ani ten blesk nejde vyloucit, jakkoliv je malo pravdepodobny.

    Vsimli jste si ze v den udajne smrti 29.6. meli oba kluci svatek? Teda nechci z toho nic dovozovat, je to pravdepodobne jen nahoda…

    Spis z te doby je uz k mani v archivu nezpecnstnich slozek. Spis z UDV jeste UDV pustit nechce.

    Stopa ze vede do Nemecka? Tak to je spis na mistni znalce pomeru, podle povidacek mistnich se meli ten den pohadat s Nemci, je to v novinovem clanku z 1992, ktery je citovan v knize Dobre utajene vrazdy :

    http://www.ivysehrad.cz/data/products/down_1875.pdf i dobovy clanek z 1992 s teorii ze se pohadali v konkretni putyce U cisare pana s Nemci.

  33. R.O. | 05.09.2018 - 11:12:44 | Reagovat

    Jsem spolužák Lenky z VŠCHT. Byla to mirumilovná dívka, která by ani mouše neublížila a (naivně) toto očekávala i od jiných. Pavla jsem znal jen trochu, ale v tomto byl podobný. Já bych neozbrojen nenocoval někde v lese, ale oni věřili, že se jim nic nemůže stát.

Sorry, comments for this entry are closed at this time.