Ploché smyčky (dyneema, polyamid) běžně používané jako odsedávačky mohou být nebezpečné v mnoha případech jejich „běžného“ použití a to i přes jejich vysokou pevnost, kterou mají. Je to dáno tím, že nejsou pružné a tak v případě pádu, třeba jen malého, hrozí vysoké zatížení. Pro představu: nadleze-li lezec smyčku o délce 75cm, hrozí mu pád maximálně 150cm, který odpovídá pádovému faktoru 2. Představte si takový pád na betonovou podlahu na záda a vše vám hned dojde. V tabulce naleznete několik zajímavých hodnot při zatížení pádovým faktorem 1 a 2 na různých typech odsedávaček .
Obr.1 Jištění na štandu
Spadne-li prvolezec kousek nad štandem, spadne přímo do vašeho jištění s nejhorším pádovým faktorem (strašná rána). Jste-li zajištěni statickou odsedávačkou, zatížení štandu je obrovské a hrozí jeho poškození.
Obr.2 Nadlezení štandu, slanění
Uklouznutí při slézání do štandu nebo slanění může mít fatální následky. Případný pád a jeho tvrdost výrazně sníží dynamická odsedka.
Obr .3 Odlézáni od jištění
Po odpočinku, odsednutí u jištění se občas stane, že lezec pokračuje v lezení a zapomenete si odsedávačku vycvaknout. Následky mohou být hrozivé i přesto, že je navázán i na laně.
Pár doplňujících informací (po přečtení diskuze z 26.6., kde jsem byl vyzván doplnit článek z Montany):
- Dynamická odsedka byla vyvinuta na základě tragické nehody, kde byla pravděpodobnou příčinou vysoká rázová síla, působící na lezce přes jeho odsedávací smyčku.
- Odsedka „po domácku“ uvázaná z lana, nemá garantované (testované) hodnoty, uzel na konci, navíc výrazně snižuje její pevnost (až o 60%).
- Je-li štand budovaný na fixním jištění (nýty, borháky, kruh s pevností min 15kN), je možné cvaknout první jištění prvolezce do jednoho z kotevních bodů štandu. Je-li štand budovaný z jištění s nižší hodnotou (některé skoby, čoky, friendy…), není to příliš vhodné, protože při možném pádu prvolezce, je tento bod zatížený, díky kladkovému efektu, téměř dvojnásobně. V praxi to může být síla kolem 12kN (teoreticky až 22kN), která zatíží pouze jedno z jištění štandu. Při jeho případném vytržení mohou být následky fatální.
- Prvolezec by tedy měl být jištěn přímo do centrální karabiny štandu a měl by si při lezení co nejdříve založit jištění vlastní, na štandu nezávislé. Tato německá metoda je bezpečná, navíc vhodná i pro případnou záchranu. Přesto je tato metoda horolezci na horách jen málo užívaná (bohužel). Anglicky a Francouzky psaná metodika proto stále připouští také možnost jištění prvolezce přímo do sedáku jističe (štandy nezabezpečené proti tahu směrem vzhůru atp.). Předpokládá se jištění do Gri Gri, Cinch, HMS…, jistítka typu osma, kýbl atp. nejsou vhodná (podobně jako u jištění do centrální karabiny).
- V odsedávací dynamické smyčce byste měli mít karabinu s pojistkou a pevností minimálně 22kN, jako v kterékoli jiné odsedce. Odsedku je možné pojistit si lanem, nebo další smyčkou s průvěsem, ale není to nutné. Pokud by to nutné bylo, museli byste pak také redundovat centrální karabinu, karabinu v jistítku apod.
- Dynamická odsedka je jen jednou z možností. Její správné použití snižuje riziko, kterým jsme při lezení obklopeni, a proto je dobré o ní vědět.
Textovou část připravil Janek Bednařík, horský vůdce UIAGM,obrázky Kuba Novák – www.beal.cz
Tady bych doplnil odkaz na tu diskusi na Lezci
http://www.lezec.cz/diskuse.php?key=76947&odk=76947
Diskusi si přečtěte. No přeberte si ten článek sami, já teda zůstanu u klasickýho plocháče, už jen z principu. Nevím teda kolik výrobců prodává v Čechách dynamickou odsedku, ale myslím, že jen jedna firma, takže tu metodiku napsal asi nekdo účelně jako PR. A Total Outdoor se má bojkotovat, kvůli té akci Hore Zdar :-)
Ahoj,
informaci poskytlo zastopení Beal v ČR, firma Total Outdoor, která se skutečně tento rok negativně proslavila rozporuplnou soutěží Hore zdar
viz http://www.lezec.cz/clanky.php?key=8634
My jsme jako jeden z mála lezeckých webu zprávu o komereční akci Hore Zdar odmítli na EuroClimbingu publikovat. Lezení ve zdejších krajích má pro dost lidí nějakou poetiku, kam komerce ve VK přeci jenom napatří.
Tahle zpráva o odsedce mi už ale přišla relativně informačně přínosná a s publikací článku jsem souhlasil. Metodiky není nikdy dost.
S pozdravem
Redakce EC
Ani nevím, jak taková smyce vypadá. Jedná se pouze o reklamní tah nebo je to myšleno vážně?
jedná se o reklamní tah, který je myšlen vážně
Díky, za vysvětlení. O víkendu to prodiskutujem U Kosti. Zatím ahoj
O příštím. Přeju příjemný pobyt v Údolí. Všem.
Je to sice trochu reklamní, ale informace jsou tam užitečné. Plyne z nich, že řachnout do odsedky je nebezpečné (to nevymyslel Beal, to už Petzl kreslí několik let do katalogů jako varování, že do statické smyce se nesmí padat) a že dyneema je nejhorší možnost.
Můžeš se k tomu postavit několika způsoby:
a) dávat si pozor a vyhýbat se situacím, kdy bys mohl do odsedky spadnout – bohužel často při slézání ke slaňáku se tomu vyhnout nejde
b) upgradovat odsedku z vyřazeného dynamického lana, nebo aspoň zahodit dyneemu a vrátit se pokorně ke staré ploché klasice a spoléhat na bod a)
c) zakoupit hotový produkt
Pokorně bych si dovolil dodat k bodu b)- odsedku si můžeš udělat i z kusu nový dynamický smyčky, ne jen ze starý beranice z roku 91.
A dodat bod
d) Kong Slyde- taková celkem malá destička za 125,- Kč, kterou se protáhne kus 9mm (dynamický) smyčky. Mělo(!) by to při větší šupě brzdit dynymicky jako brzda ferratovka a dá se nastavit délka odsedky. Kong teda nikde nepíše žádný rázový síly.
Myslim že ta Bealovina není volovina, na tom sedáku pár let vydrží, možná jednou pomuže a prdel pak zajásá, že nejni natlučená. Je to furt levnější než vozejk, i když ho dotujou.
A jak říkali- metodiky není nikdy dost, nás blbý klonujou rychlejc..
vono to bude trošku jináč. vono tydle síly sou naměřený s házením vocelovýho ingotu, ale v praksi praksoucí ti tu energii pohltí polámání pánve a pochroumání plotýnek, mluvíme teda vo pádu do vodsedky dýlky vodsedky a ne vo kyvadlu do šesti ponastavovanejch plochatic kdesi na gypflu. takže se vodsedka neškubne, nemluvíme-li ovšem o pitovo zdokundamentaryzovaným případu škubnutí šestimilimetrový repky nudícího se štandovače u kruhu při kolchozním dobejvání torštajnu. no a nakonec všem mudrlantum doporučuju zajet do betlémek a chytit dvojkovofaktorovej pád jináč než do háemézky v ryngu – je to překvapivě zaujímavý a poučný. si to more představ, sedíš v ryngu, šest metrů nad kebují ti visí vak s pískem, a dole se přetahujou zlomyslníci kerejpak z nich zatáhne za splachovadlo.
teda bych eště doplnilo: vobyčejná ferátová brzda umí to samý líp. a kdo si třeba při nástupu do slanění z uhlířský šlapky neumí pochystat nějakej nášlap nebo kutilskou samodomodynamiku, ten by měl zvážit, esli si na sestup radši nevezme žebřik.
Zajímavý vídeo z testování nylonových a dyneema smyček,sic v angličtině ale tabulky a hejbací obrázky napoví.
http://dmmclimbing.com/video.asp?id=5
Jen tak pro zajímavost-sedák je testovanej na 15Kn a nahatý smrtelníci zvládnou 12Kn. To jen pro ty, co by se chtěli utěšovat, že jim ta smyčka neprdla, mwuhuahahááá.. Až tady mi došlo, kolik rázový síly sežere lano, ale já mám dlouhý vedení, takže to moc neznamená..