Terč u Špičáku

Autor EuroClimbing.com | Datum 06.15.2010

Kvak, s velkým Q. Aneb tip na pěkný výlet nejen pro ryzí kvakery..

Naším cílem bude jedna z nejméně významných věžiček světa, Terč u Špičáku. Srdce kvakera zaplesá, ostatní si mohou zalézt v nedalekých stěnkách, navštívit lehkou jeskyni nebo vystoupat až na vrchol Špičáku 723 m n.m. s krásným výhledem do krajiny.

Oblast je nejlépe dostupná z Petrovic, odkud se pokračuje do Krásného Lesa a dále úzkou asfaltkou pod dálnici. Vyjedeme u rozlehlé pastviny, které vrchol Špičáku dominuje. Zaparkovat lze tady, někteří jezdí až k vysílači (nedoporučujeme). Terč se nachází asi 100 m SSZ od vrcholu. Nalézt tuhle věžičku ale vůbec není snadné…

Terč u Špičáku

Stará cesta II; Z náhorní strany levou hranou po stupních na vrchol.

Flusbrok VI; Pavel Henke, 1.8.2008. Středen JZ převislé stěnky přímo na vrchol.

Údolní cesta IV; Heinz Kittner, 28.5.2005. Levou údolní hranou přes stupeň na vrchol.

Květnová cesta III; Gerald Männel, L.Kretschmann, 1.5.2006. Spárou a stěnou vpravo ve V stěně na vrchol.

Nohy do praku VI; Pavel Henke, 1.8.2008. Středem SV stěnky přímo na vrchol.

JV hrana III; Heinz Kittner, 28.5.2005. Pravou náhorní hranou na vrchol.

Zhruba v těchto místech najdete tento dlouho skrývaný pískovcový skvost…

Zaparkovat nejlépe vedle příjezdové cesty po podjetí dálnice a dál vás dovedou vyjeté znatelné koleje od traktorů..

Nejprve projdete kolem pěkných masivů, kde je pár vyborhákovaných cest, nejtěžší za VIIIb. Na snímku uprostřed je vchod do zajímavé jeskyňky..

Tak to je ON! Terč u Špičáku. Dokud není listí, dá se snáze nalézt a lze ho i vyfotit. Touto dobou je ale už ztracený v houštinách zeleně…

Boční pohledy. V každé stěně jedna cesta, něco po hraně a to je vše. Víc se sem nevejde..

Ovšem toto! Co chybí na důstojnosti věžičce, to dohání velkoryse vyvedená vrcholová kniha. Slabší jedinci ji ani nenazdvihnou ze stojanu…

Vrchol Špičáku se zbytkem někdejšího kříže a pikslou na vrcholovou knihu, která však v současné době chybí. Buď jí strhl nějaký vichr nebo někdo ukradl..

Pohled přes vrcholový kříž do Německa. Výhledy jsou odsud opravdu hezké…

Pár historických obrázků ze zašlé slávy Spitzbergu – mohutný vrcholový kříž, vyhlášená výletní restaurace těsně pod vrcholem (základy tu ještě najdete i s nezbořeným sklepem) a část vsi pod úpatím..

Foto (c) 2010 Sponge a archiv CNs


  1. Komentáře: 6 - “Terč u Špičáku”

  2. GC | 15.06.2010 - 16:15:49 | Reagovat

    Knížku na vrcholu Špičáku tam dali myslím geocacheři.

  3. ranpa | 16.06.2010 - 05:24:49 | Reagovat

    to je klenot

  4. Houba | 16.06.2010 - 06:31:23 | Reagovat

    Ještě upřesnění – vrcholová knížka na věži, která se jmenuje “Terč u Špičáku” je ta krásně vyvedená z nerezového plechu a na vrcholu je. Chybí knížečka, která byla na vrcholu kopce Špičák vedle kříže v té modré plastové krabici. Sem přijde samozřejmě mnohem více lidí, je to turistický cíl, takže možnost zničení je větší.

    A malá pobídka pro kvakery – mnoho Čechů na vrcholu Terče ještě nebylo, tak neváhejte. Nahoru i dolů to zvládnete i v teniskách..

  5. Jan Havel | 16.06.2010 - 07:20:21 | Reagovat

    Tenhle článek je při všech současných uzávěrách pohlazením. Je nahoře slaňák nebo dobírák? Staré pohlednice Krásného Lesa (Schönwald) a Špičáku (Sattelberg) lze nalézt na adrese
    http://www.peterswald.org/schoenwald_main.html
    Honza Dáda, Petrovice

  6. Houba | 16.06.2010 - 08:09:29 | Reagovat

    2Dáda: Honzo, celý Terč je kromě vrcholové krabice kovuprostý. Není to vysoké a ta Stará cesta je hodně lehounká, v pohodě se slézá. Ty cesty od Pavla Henkeho jsou nejtěžší a ne zrovna dobrý dopad – ty bych doporučil zkoušet jen s parťákem. Masivy jsou s borháky i dobíráky.

    Díky za odkaz, něco je i zde: http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5011

    Bude se ti tam líbit, je to pěkné místo!

  7. Josef Novotný | 16.06.2010 - 08:44:06 | Reagovat

    Výbornej článek i odkazy do archivů, stejně tak Papoušův článek o Otto Pfeifferovi. Jedině s takovouto erudicí můžeme čelit ochraně přírody. Vždyť argumentace o původnosti a neporušenosti lesních porostů v okolí Tisé a jejich vhodnosti k ochraně začleněním do NP nemůže obstát proti archivním materiálům o počtu obyvatel Tisé, Rájce a Ostrova (cca 3200 mezi válkami), počtu lesních dělníků v těchto obcích (140) a potenciálu turistického ruchu, který umožnil po požáru obnovit Volkshaus v takovém novém rozsahu. Počty dnešních návštěvníků nejsou neúnosné, jen tehdejší správa majetku a jeho ochrana probíhala v terénu a ne z kanceláře v Děčíně resp. Krásné Lípě.
    Promiňte mi OT příspěvek, ještě pořád jsem tu rezervaci nerozdejchal. :o)

Post a Comment

Buď emailem informován na velké slevové akce a výprodeje zboží horolezeckého obchodu:

ECstore.cz

Zde vyplňte Váš email pro odběr akčních nabídek: