Klasifikační tanečky

Autor Piškot | Datum 05.05.2010

Upozornění na úvod:

Článek není míněn jako apel na nějakou zásadní změnu. Pokud ho tak někdo bude chápat, je to jen jeho věc. Ale klasifikace je tak vděčné téma ke klábosení a debatám, že jsem prostě neodolal. Určitě na lezení není tím nejdůležitějším, ale dohadovat se o ní dá líp než o čemkoli jiném, snad jen s výjimkou jištění a maglajzu.

Před nějakým časem jsem v jedné ze saských internetových databází cest buschfunk.biz narazil na celkem velké množství cest z Labáku. Jde o zhruba 300 zadaných cest z levého břehu, kterému oni říkají „Dolni/Linkes Ufer“. Jsou to cesty mezi Hřebenovou jehlou a Protěžovou věží. Cesty byly v databázi zadány už delší dobu před vydáním Kittlerova německého průvodce na Labák, takže to tehdy představovalo pro saské lezce asi celkem užitečné informace; kromě toho byly mezi zadanými cestami i mnohé novinky, které neobsahoval ani starší, tehdy aktuální český Pavoukův průvodce (z roku 2005).

(Jen pro hrubé seznámení: buschfunk.biz je ve srovnání s trochu známější databází na teufelsturm.de spíš modernisticky zaměřená novější databáze, která byla, jak se mi doneslo, založená kvůli opakovaným nepříjemným výpadům militantnějších klasiků na teufelsturm.de vůči novým, moderním cestám – a snaží se držet v rovině čistě věcných informací o cestách, nejde o diskusní fórum.)

Zajímavé na tom je, že labské cesty jsou uváděny pouze ve francouzské klasifikaci. Přitom Sasíci samozřejmě s pískovcovou klasifikací problém nemají, a také všechny ostatní cesty v databázi – to jsou pak už výhradně cesty ze Saska – jsou uváděny v saské pískovcové klasifikaci.

O důvodech, proč v databázi pro Labák zvolili francouzskou klasifikaci, se dá spekulovat: možná jim Labák, a zvlášť centrální část levého břehu, přijde už vyloženě jako sportovní oblast a srovnávají tedy s jinými, třeba vápencovými sportovními oblastmi.

Anebo také může hrát roli to, že jim labská klasifikace přijde natolik odlišná (tvrdší) od jejich vlastní saské, že se jim zdá francouzská klasifikace lepší, méně matoucí, přesnější či výstižnější. Popřípadě v labské klasifikaci nacházejí různé úlety, které přepočtem do francouzské klasifikace vyrovnávají.


Labské údolí

Všechny tyhle důvody by se daly i zpochybňovat: v Labáku, a to i na levém břehu, jsou i jasné klasiky; spousta moderních labských cest je srovnatelná s moderními saskými cestami; z pohledu člověka zvyklého lézt v Labáku rozdíl labské a saské klasifikace myslím až zas tak ukrutně velký není (subjektivně mi to přijde zhruba jako rozdíl jednoho stupně, výjimečně dvou); no a zřetelné klasifikační úlety jsou všude, snad jenom v Krasu je Vlk v novém průvodci všechny vychytá (neberte vážně).

Ale to všechno jsou jenom spekulace.

Převod do francouzské klasifikace na buschfunk.biz samozřejmě může být diskutabilní – nevím, kolik lidí se na tom podílelo, jestli ten dotyčný nebo ti dotyční opravdu vše uvedené přelezli (například Exit na Baldric), anebo občas jen mechanicky dopočítali podle převodového klíče, občas tam je nějaký zjevný ústřel. Takže to určitě nelze brát jako „zcela spolehlivý“, „správný“ či „závazný“ převod. Mnozí labští místní k tomu určitě budou mít výhrady, nebo se tomu prostě přímo vysmějou.

Jenže taky se říká, že na každém šprochu pravdy trochu, a ten pohled mírně zvenku může být i zajímavý, a třeba až zas tak moc ujetý není. Přeci jen Sasíci v Labáku lezou, někteří docela dobře, a jejich názor může mít svoji váhu. Naopak místní lezci mají vždycky v každé oblasti pohled tak trochu deformovaný – umějí se doma nejlíp hýbat, jsou tu zvyklí, cesty mají naběhané a tak.

Labské cesty v databázi buschfunk.biz jsem tedy prošel a zkusil je zanést do tabulky – a z ní pak celkem vyplývá i určitá koncepce přepočtu labské a francouzské klasifikace.

Předpokládám, že si dneska už většina lezců, kteří lezou na písku trochu víc, nemyslí, že klasická přepočtová tabulka pískovcové a ostatních klasifikací (najdete ji například v průvodci na Tisou či jinde) tak úplně odpovídá realitě. Je to evidentní u těžkých pískovcových cest, kde se dneska už uvádí velmi často pro zpřesnění „francouzská obtížnost“, a původním tabulkovým hodnotám tahle „francouzská obtížnost“ často neodpovídá; a někdy je to rozdíl docela velký. („Francouzskou obtížnost“ píšu v uvozovkách proto, že občas můžeme pochybovat i o tom, jestli to uváděné číslo opravdu je francouzská obtížnost, a ne jenom nějaké další číslo někde mezi pískovcovou a francouzskou klasifikací, sloužící prostě k relativnímu zpřesnění.)


Klasifikační tabulka z průvodce na Tisou (1995)

Zásluhu na tom, že už se tak trochu ví, kde se některé naše těžší pískovcové cesty ve srovnání s cestami jinde na světě reálněji pohybují, mají kluci z DŽC, Majzlíci, Dlabis atd., kteří se pokusili sestavit soupis těžkých pískovcových cest, a už ho i párkrát aktualizovali (nejnovější verze viz DŽC). Na druhou stranu tihle jmenovaní mají vedle jiných asi taky kus zásluhy na tom, že pískovcová klasifikace je tam, kde je.

O těžkých cestách, hlavně Xb a výš, se to už tedy celkem ví. Ale nejde jen o ty nejtěžší cesty.

Saská databáze buschfunk.biz rozšiřuje pohled i trochu níž – jsou v ní zaneseny cesty počínaje francouzským stupněm 6b, a kuriózně to jsou v některých případech i cesty uváděné v průvodci na Labák jako VII či VIIb (no ano, když člověk přemýšlí, tak třeba některé Pájkovy sedmičky možná opravdu budou trochu tužší, a asi i jiné).

Tak to by na úvod snad stačilo – a následují tabulky.

Jen ještě omluva – trochu jinak proškolený člověk by to určitě dokázal zpracovat mnohem líp. Ale snad i tahle velmi triviální podoba bude mít nějakou výpovědní hodnotu.

1) Do první tabulky jsem mechanicky zanášel cesty do příslušných polí. Výsledný obraz naznačuje rozptyl klasifikace.


Klikni pro zvětšení tabulky!

2) S výrazným zjednodušením (a s odhlédnutím od výjimek – „úletů“) by se z toho dalo dospět přibližně k následující převodní tabulce podle buschfunk.biz (pominul jsem cesty od Xc, protože tam vzorek a rozptyl asi žádné jednoznačnější závěry neumožňují):

3) Můžeme to srovnat ještě s tabulkou nejtěžších cest na písku podle DŽC (cesty od Xa výš v pojetí DŽC, viz ZDE), ze které vyplývá zhruba následující přepočtové schéma:

K rozdílům „saského“ převodu a DŽC (tabulka 2 a 3) je třeba ještě také říct, že saskou koncepci (buschfunk.biz) jsem srovnával s aktuálním Pavoukovým průvodcem z jara 2010 (ten poskytl klasifikační „pískovcový protějšek“), kdežto tabulka DŽC nabízí i vlastní koncepci pískovcové klasifikace, která se s Pavoukovým průvodcem v některých případech neshoduje – a zdá se, že „tvrdší“ klasifikaci má v těchhle rozdílných případech častěji (i když ne vždy) Pavouk (viz např. Komplex méněcennosti, Vodní svět a další). Takže trochu i tím by mohlo být dáno, že německý přepočet se jeví ještě o něco „tvrdší“ než přepočet DŽC.

A ještě další poznámka k tomu: DŽC se zaměřuje na cesty od Xa výš – a u těchto cest se o klasifikaci pravděpodobně víc diskutuje. Rozdíl tabulek 2 a 3 v těchhle klasifikačních zónách není myslím až zas tak velký, a hlavně jak už jsem psal v úvodu, čísla tu už nejsou tak překvapivá. Možná mnohem zajímavější je ta část německé tabulky, která míří níž – protože na tyhle cesty a klasifikace se sice také nadává, popř. se komentují, ale o konkrétních číslech se tu až tak moc nemluví.

No a jaké z toho všeho dělat závěry?

Nějaké jsem původně sepsal, ale pak je zas smazal. Ať si to nějak přebere laskavý čtenář celé radši sám.

Piškot



Podobné články

  • None Found

  1. Komentáře: 14 - “Klasifikační tanečky”

  2. Houba | 05.05.2010 - 10:18:03 | Reagovat

    Lahůdka! Hlavně ta první tabulka! Nejzajímavější je ten obří rozptyl právě u cest VII až IXa (až pět stupňů), což je v reálu asi opravdu tak. Nejpřesněji se lezci shodují u klasifikace 7c (mezi IXc až Xa).

    Pro lezce nižších čísel jednoznačné BACHA na to..

    :o)

    Díky Piškote, moc zajímavé čtení!!

  3. Richard | 05.05.2010 - 10:59:23 | Reagovat

    No a to je jen Labák, co teprve Klokočí. Až se zastavíš můžeš zkusit jednu pětku, zatím to tipuju někde mezi 7a – 7a+.

  4. Petr Jandík | 05.05.2010 - 11:19:48 | Reagovat

    Zajímavý článek. Osobně mi připadá stálá tendence přitvrzovat klasifikace v době, kdy máme otevřené klasifikační stupnice jako matoucí nesmysl, popírající původní účel klasifikačního stupně – informaci pro lezce, jak je to těžké.
    Pokud musím kromě onoho čísla ještě vědět kdo to lezl a kdy a jakou měl zrovna náladu, je to číslo pak úplně na nic :-)

  5. Miki | 05.05.2010 - 12:27:54 | Reagovat

    Dle mne jsou nejhorší ty mezistupně. Pro jednu pískovcovou klasu, jednu francouzskou. Žadnej rozptyl do toho netahat.

    Co se týká cest od IXa nahoru, držel bych se tohoto formátu:

    IXa = 7a+
    IXb = 7b
    IXc = 7b+
    Xa = 7c
    Xb = 7c+
    Xc = 8a

    Tyhle převody se už dá říct fungují.

    (Je mi jasný, že spousta cest tomu převodu neodpovídá. Ale dá se něco shodit, něco poslat nahoru, tak aby to odpovídalo. Hlavně se vyvarovat těm mezi stupňům (např. 7c bude vždy Xa a ne b+)

    Jinak s těma lehčíma cestama to je průser, guláš v tom je. Jestli by ale měl převod odpovídat a sjednotit tabulku do VIIIc a nad IXa, muselo by se jít v tabulce pravidelně o stupeň níž, takže by to vyšlo asi takhle:

    VIIc – 6b+ (sedma je momentálně tak 5c+)
    VIIIa – 6c (momentálně jsou osmičky tak za 6a)
    VIIIb – 6c+ (nyní tak 6b)
    VIIIc – 7A (nyní tak 6c)

    To bylo downgradů lehkejch cest :-). Začal bych shozením Kruhu za kruhem rovnou z VIIIb na VIIc /6b+. (vtípek)

    Jinak pěkný čtení Piškote, člověk si o tý klase hezky zapřemýšlel.

  6. Míra | 05.05.2010 - 12:52:52 | Reagovat

    Pěkný článek, díky za něj.

  7. Miki | 05.05.2010 - 13:12:11 | Reagovat

    Nedalo mi to a zkusil jsem si tu “umělou” (nereálnou – vysněnou) převodní tabulku celou vypsat, viz.:

    I = 1
    II = 2
    III – 3
    IV – 4
    V – 5
    VI – 6a
    VIIa – 6a+
    VIIb – 6b
    VIIc – 6b+
    VIIIa – 6c
    VIIIb – 6c+
    VIIIc – 7A
    IXa = 7a+
    IXb = 7b
    IXc = 7b+
    Xa = 7c
    Xb = 7c+
    Xc = 8a
    XIa = 8a+
    XIb = 8b
    XIc = 8b+
    XIIa = 8c

    Pokud by to mělo odpovídat a nedocházelo k “uzavřené” klasifikaci, nesmí se hnout (nahoru nebo dolů) zejména s výše tučně vyznačenýma číslama.

  8. Vlk | 05.05.2010 - 22:14:34 | Reagovat

    Piškote, nevychytáme vše, to se ani nedá, letos jsem osobně už přelezl pár cest, kde stupeň 6+ atakuje 8 apod. a takových cest co se v Krase lezou jednou za x let je víc než dost:-). A o nepořádku od stupně 8a do 9a ani nemluvím:-).

  9. Piškot | 07.05.2010 - 08:08:01 | Reagovat

    No, Miki, to co navrhuješ, je podle mě ale úplně nereálný (kdo by to celé překlasifikoval? a začal dávat – prvovýstupci – čísla podle toho?…).
    Snad trochu reálný by mohlo být ještě po nějaký debatě zkusit aktualizovat tu přepočtovou tabulku, aby se trochu přiblížila skutečnosti.
    No a kdyby se povedlo vyřešit úlety, takže by se rozptyl omezil na 2, maximálně 3 stupně, asi už by to bylo docela dobrý :)
    Samozřejmě je to dost na prvovýstupcích, ale i na nějaký zpětný vazbě. Loni jsem si to zas vyzkoušel – u nový cesty navrhneš číslo, ale úplně moc jistej si jím nejseš. Samozřejmě bys nerad, aby bylo inflační, tak se občas možná podvědomě snažíš spíš trochu přitvrdit…
    Prvovýstupce by měl klasifikaci navrhovat, a pak by ji mělo potvrdit pár přelezců – ale to je zas ideál.
    Jinak se mi naopak zdá, že to křížení stupňů je možná dobrý, aspoň v těch nižších obtížnostních hladinách – že to dává klasifikaci trochu víc pružnosti; holt jsou pak trochu lehčí VIIIa a těžší VIIIa. Kdyby už navíc nebyly extrémně těžký a občas (asi spíš dost výjimečně v Labáku) extrémně lehký VIIIa, asi by to bylo už dobrý a mohlo by to stačit :)
    Jinak já bych si na takovej převod do fr. klasifikace, jakej je na těch stránkách buschfunk.biz, netroufal. Snad bych si dokázal dělat jakousi představu o cestách třeba mezi IXb a možná Xb, ale třebas níž bych byl asi hodně nejistej.

  10. Piškot | 20.05.2010 - 20:57:29 | Reagovat

    Aktuálně se buschfunk trochu proměnil (pěkná titulní strana) a v databázi přibyla i řada cest na pravém břehu.

  11. Miki | 20.05.2010 - 21:10:31 | Reagovat

    jj, pěkná fotka z Černé zmije.

  12. martan | 21.05.2010 - 11:09:38 | Reagovat

    Lehčí cesty by spíš měli posuzovat “horší” borci:) Pro jednotlivá menší území se dají seřadit všechny cesty od nejlehčí po nejtěžší a pak napasovat do tabulky v porovnání s řadami jiných územích.

  13. laco | 08.06.2010 - 11:18:37 | Reagovat

    na klasifikaci je nejlepsi to ze se o ni da zvanit! Rozhazena klasifikace=> vice zvaneni u piva, a to ja rad:).
    aneb. tu spatnou klasifikaci zrusit!!:)))
    Logika veci rika, , jsou-li klasifikace jednoznacne prevoditelne, jsou pak si navzajem ekvivalentni…
    Vice ruznych skalovani jedny veci (cesty), je pak uplne zbytecny. Ledva ze by jena rikala jeste neco navic , jako v anglii treba a to tusim nerika…mozna ze na ty pyskarsky je vsak neco mystickeho a hrde ceskosaskeho.
    Nikdo mi jeste nerek proc tu saskou (pardon kuci labskou chtel sem rict) maj tak radi…

    Vzhledem k tomu ze nejvetsi vnaseci chaosu do cislicek sou zaroven nejvetsi vrtaci a cislo k ceste obvykle navrhuji, bude v tom hospodsky bordel i nadale, he.
    (vrtaci-kratke a a c s hackem, abych neurazil nasi piskarskou spicku i kdyz vrtaci ste urcite taky:)

  14. laco | 08.06.2010 - 11:24:53 | Reagovat

    apropo , jednoduche vysvetleni grade-splittingu (ty pico to je slovo) mam, pochazi z edukativni psychologie, coz je obor ktery sem ted zrovna nejspis vymyslel a nejvetsi specialista je moje zenuska. Radeji vam ho neprozradim , protoze by se vam nelibilo ( a mozna ze ho stejne nekteri vite).

  15. Josef Novotný | 08.06.2010 - 12:29:40 | Reagovat

    No Laco, ty brďo, sem vydedukoval, že tvoje baba tě klasifikuje nejvejš. U nás v Labáku to je u všech stupnic “Nejde to!” :-)

Post a Comment

Buď emailem informován na velké slevové akce a výprodeje zboží horolezeckého obchodu:

ECstore.cz

Zde vyplňte Váš email pro odběr akčních nabídek: